Královna romantických komedií Julia Robertsová (57) - Prodělala vážnou nemoc...
Bezpochyby patří mezi hollywoodské ikony, její dětství však příliš pohádkové nebylo. Julia Robertsová (57) svým širokým úsměvem, který si nechala pojistit na neuvěřitelných 30 milionů dolarů, okouzluje na plátnech kin více než pětatřicet let. Její role ve filmech Pretty Woman či Ocelové magnólie se zapsaly do historie. Herečka, která je držitelkou tří Zlatých glóbů i Oscara, však přece jen hluboko ve svém srdci ukrývá třináctou komnatu. Vzpomínky na kruté dětství ji dodnes budí ze snů.
Julie Fiona Robertsová se narodila 28. října 1967 v americkém státu Georgia jako třetí dítě Betty Lou Bredemusové a Walteru Gradymu Robertsovi. Oba její sourozenci jsou herci. Starší bratr je Eric Roberts (68) a sestra Lisa (59) si zahrála se svojí známější sestrou ve snímku Nevěsta na útěku. Nejen sourozenci, ale i rodiče se živili jako herci a dramatici. Dětství však příliš šťastné ani jedno z dětí nemělo. Nejvíce to odnesla právě nejmladší Julia, které byly pouhé čtyři roky, kdy se rodiče rozvedli. Ona a její sestra zůstaly s matkou, zatímco bratr Eric se odstěhoval s otcem pryč. Máma si brzy našla nového muže, který celou rodinu terorizoval. Na dětství má herečka děsivé vzpomínky, které se ji dodnes trápí. „V naší rodině jsme museli všichni rychle dospět. Když mi byly čtyři, máma z domu vyhodila našeho tátu. Říkala o něm, že to byl lenoch, alkoholik, který propil všechny naše peníze. Hádky, násilí a bolest byly u nás na denním pořádku. Vzápětí si však přivedla jemu podobného. Na své děti neměla čas,“ prozradila Julia v jednom z rozhovorů. Co ji však nejvíce bolelo, bylo to, že jí matka zakazovala, aby se vídala s vlastním otcem a bratrem Ericem. „Žila jsem v pekle. Nepoznala jsem rodičovskou lásku. Nevlastní otec byl příšerný a matka na nás kašlala,“ přiznala smutně. Trvalo dlouho, než matka zjistila, jaký je její nový manžel ve skutečnosti. Děti jí zbytečně říkaly, že je násilnický. Žádost o ukončení manželství podala až v době, kdy Julia dokončila střední školu. Vlastní otec zemřel, když bylo Julii deset let. Zabila ho rakovina.
Bolestivé období
Ani na škole to neměla Julia snadné. Nosila silné dioptrické brýle a často kvůli tomu čelila výsměchu a urážkám. Posměšky od spolužáků se ještě vystupňovaly, když dostala rovnátka na zuby. „Byla jsem ošklivé káčátko. Alespoň jsem si to o sobě myslela,“ přiznala herečka. Až po pubertě začala nosit kontaktní čočky a využila svého krásného úsměvu k tomu, aby se prosadila. Dlouho se sice toužila stát veterinářkou, nakonec ale bylo vše jinak. Po studiích se přestěhovala do New Yorku, kde podepsala smlouvu s modelingovou agenturou. Se sestrou také společně navštěvovaly hodiny herectví. Její začátky u filmu však nebyly pohádkové. První epizodní roli ztvárnila v eroticky laděném snímku Firehouse. Zároveň si svoje jméno Julie pozměnila na Julia, protože jedna Julie Robertsová už herečkou byla a herecká asociace ji nechtěla s písmenem »e« na konci jména zapsat do registru herců. Díky bratrovi, který v té době byl již hollywoodskou hvězdou, získala roli v prvním většímu filmu, a to ve snímku Červené jako krev. Poprvé a naposled si s Ericem spolu zahráli na plátně sourozence. V roce 1988 pak Julia ztvárnila ve filmu Satisfaction rockovou baskytaristku a dokázala, že je ochotná kvůli roli udělat téměř cokoliv. Dřela, aby se před natáčením filmu naučila na baskytaru doopravdy hrát. Chtěla totiž, aby jí diváci její roli uvěřili. Průlomovou rolí pro Julii byla ale ta ve filmu o dospívání s názvem Mystic Pizza z roku 1988. Hned o rok později ji producenti obsadili do veleúspěšného snímku Ocelové magnólie, za který získala svůj první Zlatý glóbus. Zároveň byla také nominována na Oscara. Ve snímku ztvárnila diabetičku, nemoc ji v té době zasáhla i v reálném životě. „Těsně před natáčením jsem onemocněla. Prodělala jsem virovou meningitidu. Byla jsem několik měsíců hospitalizována a můj zdravotní stav byl vážný. Nemoc a bolest jsem tedy o to intenzivněji prožila i ve filmu,“ prozradila herečka.
Nevěsta na útěku - Nejen to čtěte v tištěném APŽ číslo 1.
