Petr Suchoň (37): Býval jsem hodně plachý...
Loni skončil v televizi Nova po třinácti letech působení. Bez práce ale Petr Suchoň (37) dlouho nezůstal. S nabídkou ho oslovila konkurenční Prima, Petr ji přijal a dnes moderuje po boku Gabriely Laškové (31) Hlavní zprávy na CNN Prima News. Ani v soukromí nezahálí. Jeho manželka, bývalá tenistka Klára Koukalová (39), se kterou 2. února oslavili čtvrté výročí svatby, mu loni v červenci porodila syna Sebastiana a život mu nabral na obrátkách. Jaký mají s Klárou vztah? A jak Petr přijímá úspěch i kritiku?
Petře, po odchodu z Novy vám záhy přišla nabídka z Primy, kam jste nakonec zamířil. Nezvažoval jste zkusit jiný směr?
„Nabídek i z jiných odvětví přišlo několik. Moc si jich vážím a děkuju za ně. V médiích jsem ale chtěl zůstat. Současní nadřízení se mi ozvali bleskově a dali mi čas, který jsem vlastně nepotřeboval. Stačila jedna schůzka a měl jsem jasno.“
Momentálně moderujete po boku Gabriely Laškové. Jaká je parťačka?
„Maximální profík, který je velmi pečlivý na přípravu. Hvězda televize, a přitom skromná.“
Kromě toho ještě moderujete i diskusní pořad. Jak se v něm cítíte?
„Co Čech, to politik! je pořad, který vyvolal obrovské ohlasy. Uvidíme, jestli bude mít divácký úspěch i nadále.“
Jak se vyrovnáváte profesně s úspěchem i kritikou?
„S úspěchem se vyrovnávat nemusím, ten nevnímám. Co je v naší profesi vlastně úspěch? Že moderujete Hlavní zprávy? Jste tam proto, že vám lidé, kteří o tom rozhodují, věří a vsadí na vás. Nejsou to Branky, body, sekundy. Čím měřit moderátorský úspěch? Nevím. Když mi šéf řekne, že je rád, že jsem v jeho týmu, mám radost. A kritika je potřeba, jinak se nikam neposunete. Jsou dny, kdy ji přijmete lépe, jsou dny, kdy jsou mraky, a zasáhne vás. Takhle to má asi každý.“
Pojďme se vrátit trochu do minulosti. Kde a jak jste trávil dětství?
„Jsou to dvě části. Školní rok, to bylo sídliště Jižní Svahy ve Zlíně, po škole a tréninku aktovka do rohu pokoje a všichni sraz u klepáče. Fotbal, hokejbal, a když se setmělo, tak »schovka« až do doby, než nás rodiče svolali domů. A prázdniny, to bylo léto u babičky a dědy ve Frýdlantě nad Ostravicí, výlety na Lysou Horu a Ondřejník, bojové hry, sbírání bobříků od odvahy po zdatnost, táboráky, buřty, koupání v Ostravici, která je hned u zahrady. Jahody, maliny, borůvky a knedlíky od babičky.“
Měl jste nějaké dětské sny, které se vám později i splnily? Věnoval jste se už tehdy nějakému sportu?
„Fotbalu, jasně. Byl jsem pohlcen krásou čutání. Nikdy to ale nebylo nikterak slavné. Snažil jsem se, co to šlo, leč talent chyběl. (směje se) I tak my ale fotbal zůstal do dneška, i když už jen za pivo a párek.“
A co vaše studentská léta? Byl to bujarý život mladého muže, nebo jste za zábavou moc nechodil?
„Bujaré příliš ne. V prváku na vysoké jsem potřeboval brigádu, tak jsem šel na konkurz do rádia. Přišel jsem na něj jediný, a tak mě museli vzít. (směje se) Takže ráno v půl páté budík, do trafiky pro noviny, abych udělal přehled tisku, a šup na filmové ateliéry do rádia Čas na ranní šichtu. V deset konec a pelášil jsem na přednášky, cvičení a laboratoře. Večer jsem byl rád, že si jdu lehnout.“
Na studentské lásky ale snad nějaký čas zbyl. Seznamoval jste se snadno?
„V začátcích jsem byl plachý jako František Koudelka z Jáchyme, hoď ho do stroje. Takže pokud se mi nějaká dívka líbila, ani o tom nevěděla. Tedy pokud mě neoslovila ona sama.“
A jak jste seznámil s vaší ženou? To a mnohem více čtěte v tištěném aha! pro ženy číslo .