O kořenech dceřina alkoholismu očima matky Svatavy...
Je to už pět let, kdy si došla pro smrt… V úterý 29. dubna 2014 se Iveta Bartošová (+48) vydala se směrem k nedalekým vlakovým kolejím v pražské Uhříněvsi, kde dobrovolně ukončila svůj život. Kdo, nebo co všechno stálo za tímto jejím osudným rozhodnutím? Byla to krásná a talentovaná zpěvačka, ale také velmi citlivá a psychicky labilní žena. Možná že všechny její osobní problémy, které ji dohnaly až k sebevraždě, měly svůj prapůvod již v dětství. Můžeme tak částečně i soudit ze slov její matky, Svatavy Bartošové (79), která podstatné mezníky Ivetina života připomněla v knize Miroslava Graclíka a Václava Nekvapila Má dcera Iveta.
Iveta, nebo Ivana?
Dcery Bartošovy se podle své mámy lišily nejen povahou, ale i svými zájmy. „Iva byla taková tvrdší a pevnější, zatímco Ivetka byla baculatější a křehčí,“ popisuje paní Svatava. „Doma měly u stolu na židli polštářek, aby byly vyšší a mohly se najíst, a když si Ivetka sedla ke stolu, v momentě spadla na zem, a vždycky na hlavu. Furt jsme ji museli hlídat.“ Ivetu také chválí, že byla odmalinka klidnější. „Babička to viděla, že je Ivetka slabší a hodná, tak jí pořád tajně dávala bonbony a myslím, že ji zkazila,“ míní v knize. O čtvrt hodiny starší Ivana byla živější, měla ráda koně, rodiče tedy spravedlivě chtěli, aby na jízdárnu chodily obě holky. „Potom začaly chodit obě do tanečních, protože jsme chtěli, ať to, co dělá jedna, dělá i druhá, aby si nezáviděly a nemohly si nic vyčítat.“ Ivetu to bavilo, hudbě se pak věnovaly obě. Jeden čas dokonce společně. Tenkrát měla Ivana umělecké jména Viana. Zatímco v dětství jedna druhou chránila a později se snažily navzájem si pomáhat, v době jejich začínající pěvecké kariéry se mezi nimi událo cosi, co vedlo k jejich rozkolu. Ani jedna o tom nemluvila, ale tak už to u dospělých sourozenců bývá – každý si hledá vlastní cestu. Iva měla znělejší hlas, nedělalo to dobrotu. Nakonec odešla z Prahy do Ostravy. Vdala se, odstěhovala do Švýcarska. Její manžel si nepřál děti, zůstala bezdětná. Iveta vpadla hned po maturitě do velkého světa showbyznysu.
Rychle se odmilovat
Umístění na soutěži Mladá píseň Jihlava v roce 1983 přineslo sedmnáctileté Ivetě úspěch, práci a také lásku. Učaroval jí kolega Petr Sepéši (+25), kterému bylo v té době třiadvacet let. „Petr ji bral jen jako kamarádku, ale Ivetka se uměla velmi rychle zamilovat,“ říká její maminka v knize. „Navíc, jak se rychle zamilovala, tak se stejně rychle i odmilovala.“ Na to ovšem v Petrově případě nedošlo. Mladý zpěvák zahynul na železničním přejezdu dne 29. července 1985. Ve starém autě, které si koupili s Ivetou za pár prvních vydělaných peněz. „Zpočátku neměli ani pronajatý byt, bydleli různě po kamarádech. Ivetiny začátky v Praze byly kruté,“ hodnotí paní Svatava. Mladí prý kolikrát neměli ani na rohlík. Rodiče pomáhali platit natáčení prvních písniček, sponzorovali dopravu, kostýmy… A když se začalo dařit, přišla osobní i profesní rána. Petr tak možná zůstal pro Ivetu idealizovaným partnerem, kterému se později v její mysli žádný jiný nevyrovnal. Možná ani její dlouholetý přítel, hudebník a producent Ladislav Štaidl(74), díky němuž se v roce 1996 stala maminkou Artura (22). Její následující život byl plný zvratů, úspěchů, pádů, mužů, ale i depresí a alkoholu.
Jaká byla vlastně její povaha? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 17.