Letos uběhne 5 let od tragické smrti Ivety Bartošové (+48)...

Je to už pět let, kdy si došla pro smrt… V úterý 29. dubna 2014 se Iveta Bartošová (+48) vydala se směrem k nedalekým vlakovým kolejím v pražské Uhříněvsi, kde dobrovolně ukončila svůj život. Kdo, nebo co všechno stálo za tímto jejím osudným rozhodnutím? Byla to krásná a talentovaná zpěvačka, ale také velmi citlivá a psychicky labilní žena. Možná že všechny její osobní problémy, které ji dohnaly až k sebevraždě, měly svůj prapůvod již v dětství. Můžeme tak částečně i soudit ze slov její matky, Svatavy Bartošové (79), která podstatné mezníky Ivetina života připomněla v knize Miroslava Graclíka a Václava Nekvapila Má dcera Iveta.
Na Velký pátek roku 1966, 8. dubna nad ránem, se Svatavě Bartošové po těžkém a bolestivém porodu narodila holčička. Dostala jméno Ivanka. Lékařka v malé porodnici kousíček od moravskoslezské Čeladné ale s hrůzou zjistila, že v děloze je ještě jedno miminko. „Doktorka na mě dupla a šlo to násilím, bylo to hrozné,“ vzpomíná paní Svatava. Za velkých bolestí přišlo na svět další děvčátko, jenže rodiče pro něj neměli připravené jméno. „Nevěděli jsme, že to budou dvojčata, takže jsme měli vymyšlené jen jedno jméno pro holku a jedno pro kluka,“ vysvětluje. „Ivetku“ nakonec vybrala babička. Sama Svatava byla v tu chvíli ráda, že vůbec porod přežila. A když se po týdnu vracela se svými holčičkami domů, zabalili jí je v porodnici do jediné zavinovačky. Iveta možná celý život trpěla pocitem, že se narodila jaksi přebytečná. Pravdou je, že matčino těhotenství bylo vytoužené a plánované a rodina se snažila dávat všem dětem (v tu dobu měli už dvouletého syna Lumíra) stejně.
Táta se s ní chlubil, ale…
Budoucí slavná zpěvačka vyrostla na valašské polosamotě, v domku nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm, v hospodářství se zvířaty, v domě babičky a dědy z otcovy strany. O děti se starala hlavně maminka, babička jí pomáhala. Hned od počátku ale bylo zřejmé, že Ivana i Iveta jsou každá „z jiného těsta“. „Měly společné rysy, ale jinak byly rozdílné, především povahově, i když mi v porodnici řekli, že by měly být obě stejné, ale nebyly,“ tvrdí v knize Svatava Bartošová. „Iveta byla na tátu a Ivka byla trochu na mě… Později byla Iveta podobná na manželovu sestru a do rodiny Bartošovy a Iva zase do rodiny Bordovských, tedy do rodiny manželovy maminky,“ doplňuje. Křehká Iveta se podle svých nejbližších měla věnovat čemukoli jinému než showbyznysu. Po rodičích přesto zdědila lásku k muzice. „Manžel byl hrozně rád, že Ivetka zpívá, dělal jí pomyšlení. Vozil ji, rozvěšoval plakáty, rád se s ní chlubil a dával najevo, že je jeho dcera,“ prozrazuje paní Svatava na svého muže Karla. „Když jsme byli na jejím koncertě, tak klidně za ní šel na jeviště a rád se s ní ukazoval. Já jsem naopak takovou pozornost nikdy neměla ráda. Chlubil se s ní a zbožňoval ji. Nakonec na to doplatil. Začal popíjet, vlezlo mu to do hlavy a dopadlo to, jak to dopadlo.“ Zemřel v roce 2008, spadl ze schodů, v krvi měl mít 3,8 promile. V tu dobu bylo Ivetě dvaačtyřicet, jemu dvaasedmdesát. Život s ním nebyl nijak snadný a paní Svatava přiznává, že někdy se její muž choval i agresivně a že neměl takzvaně dobrou opici. „Ale nikdy nikoho nemlátil,“ dodává a myslí si, že právě po něm Iveta mohla podědit sklony k alkoholismu. Stejně jako labilní povahu. „Určitě tam jsou i kořeny alkoholismu Ivety. Slyšela jsem, že se s tím člověk už narodí,“ domnívá se.
O rozdílech mezi Ivetou a její sestro, lásce s Petrem Sepéšim a mnohém dalším čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 17.