Lenka Vavrisová (33): Hraju americký fotbal, vždyť vaření také není jen pro ženské!
Lenka Vavrisová sportovala od dětství, jako malá chodila do kroužku sportovní gymnastiky, která jí dala dobrý pohybový základ. Ve škole ji bavily hlavně kolektivní hry, pravidelně se účastnila i atletických soutěží. Na střední a na vysoké hrál prim volejbal. K americkému fotbalu ji před pár lety přivedla náhoda a její přítel…
Jak jste se, Lenko, stala hráčkou amerického fotbalu?
„Moji kamarádi zakládali asi před šesti lety tým Brno Pitbulls. Přítel za ně začal hrát a já občas zašla na trénink a pomáhala s organizačními věcmi. Jednoho dne mě napadlo, že bychom mohli mít i ženský tým. Pustila jsem se do toho společně s Vojtou Slámou a vznikl tým Brno Amazons.“
Spoustu lidí napadne, že tenhle sport je na první pohled surový a pro ženy opravdu není...
„Tvrdý ano, ale surovým bych ho nenazvala. Je pravda, že to není typicky ženský sport. Je to asi jako kdyby někdo řekl kuchaři, že vaření není pro chlapy. Myslím, že každý má dělat to, co ho baví a naplňuje a mě baví americký fotbal.“
V čem má pro vás největší kouzlo?
„Americký fotbal je velice taktický sport, to se mi na něm líbí. Snažíte se vyzrát něčím na soupeře, on zase na vás. Jednotlivé hry se mění podle toho, co udělá soupeř a ten zase mění svou taktiku podle toho, co uděláte vy. Největší kouzlo jsou ale lidé kolem fotbalu, tým a kamarádi, kterých získáte opravdu hodně.“
Dá se u nás americkým fotbalem živit?
„To ne, placení jsou jen zahraniční hráči a trenéři. Čeští hráči hrají fotbal a k tomu chodí do zaměstnání. Pro většinu z nás je to zkrátka srdeční záležitost.“
Jaká je tedy vaše profese?
„Mám vystudovaný bakalářský obor manažera informatiky a inženýrský obor řízení ekonomiky podniku na Vysokém Učení Technickém. Pracuji v softwarové firmě jako ekonomický analytik.“
Jak stíháte při zaměstnání tréninky a zápasy?
„Někdy je toho hodně, ale stíhat se to dá. Fotbalové tréninky máme dvakrát týdně dvě hodiny, od dubna do června pak ještě jednou týdně fyzickou přípravu. K tomu chodím pravidelně do posilovny, občas běhat, na kolo a podobně. Zápasy hrajeme na podzim, kdy záleží na rozlosování. Někdy máme zápas i čtyři víkendy po sobě, někdy je mezi zápasy den až dva volno.“
Děti zatím nemáte?
„Zatím ne. Jsem zasnoubená a přítel, s nímž jsme přes sedm let, mě ve fotbale velice podporuje, i když mu to občas dost leze na nervy.“
Vraťme se k samotné hře, na jaké pozici v týmu hrajete?
„Na pozici linebackera a safetyho, čili v obraně. Mám číslo 54 a mým úkolem je složit hráče, který běží s míčem nebo zabránit tomu, aby protihráč chytil míč ze vzduchu. Jsou to atleticky zaměřené pozice, kde je třeba být rychlý, silný a agresivní.“
A co dres, není nepohodlný?
„Musíte si na něj zvyknout a pak už to neřešíte. Výstroj sama o sobě něco váží, jen helma má cca 2 kg. Celkově se ve výstroji a chráničích hůř pohybuje, orientuje v prostoru a hůř se také chytá míč, ale vše je zvyk.“
Zda má Lenka přede zápasem trému a co plánuje do budoucna čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 29.