První Češi se zúčastnili slavného Poháru Gordona Bennetta v balonovém létání!

K balonům se Aleš Vašíček (38) dostal náhodou. Vždy byl trochu dobrodruh, což se projevilo, když se v roce 2014 jako novinář zúčastnil expedice Trabantem napříč Jižní Amerikou. O rok později se rozhodl překonat svůj strach z výšek a natočil pořad o balonovém létání, který končil jeho sólovým letem. Tehdy také se seznámil s pilotem balonu Janem Smrčkou (58) a vzduchoplavectví propadl. Společně se pak jako první Češi v historii zúčastnili slavného Poháru Gordona Bennetta v balonovém létání.
Loni v září jste se s pilotem Janem Smrčkou soutěžili v poháru Gordona Bennetta, který startoval ve Švýcarsku. Jaké to bylo?
„Tenhle pohár je něco výjimečného. Dokud to člověk nezažije, může si jen zhruba představovat, co to obnáší. Zvláštní pilotní licencí na plynové balony to teprve začíná. V ČR jsme tuším nyní s Honzou jediní dva aktivní piloti plynových balonů. Pak je samozřejmě třeba sehnat finance a speciální vybavení. Při závodě jsou v koši vlastně stejné přístroje, jaké má každé letadlo: výškoměr, variometr, letecké navigační přístroje, speciální letecké mapy, odpovídač radaru i kyslík pro případ letu ve velké výšce. Důležité je i oblečení do vysokého mrazu a silné světlo pro případ přistávání v noci, záchranné vesty do vody apod.“
Jak vlastně vypadá moderně vybavený balon, který zvládne i dlouhé lety?
„Balony dnes existují dvojí. Všeobecně rozšířené jsou horkovzdušné. Mají v koši bomby na propan a hořák, kterým se ohřívá vzduch v obalu. Vydrží letět v průměru jednu až dvě hodiny. Velmi vzácné, jen pár desítek kusů na světě, jsou balony plynové. Je to koule plná vodíku, někdy helia, pod kterou je zavěšený koš se zátěží, pytle s pískem. Když je potřeba stoupat, písek se vysype, když klesat, upouští se z balonu plyn. Vodíkové vydrží letět třeba i tři dny.“
V závodě jste museli počítat i s tím, že poletíte přes Alpy. Když k tomu nakonec nedošlo, ulevilo se vám?
„Nevím jak Honzovi, ale mně se trochu ulevilo. My jsme sice v Alpách létali a je to opravdu nádhera, jenže Gordon Bennett se startuje večer a museli bychom přes Alpy v noci. Bylo by třeba hned po startu vystoupat třeba do pěti kilometrů. Takže zima, tma a dost možná silný vítr.“
Myslíte, že jste přesto byli na přelet Alp dobře připraveni?
„Ano, museli jsme být připraveni. Bez toho bychom vůbec nemohli odstartovat. V tomhle závodě prostě není místo pro nepřipravené. Tady může jít i o život.“
Z celkem 21 posádek jste skončili na 13. místě. Jakou vzdálenost jste uletěli vy a jakou vítězové?
„My jsme uletěli 1076 km za asi 22 hodin. Vítězům se jako jediným podařilo proletět úzkým prostorem mezi Běloruskem a Kaliningradem a po 1836 km přistát v Estonsku.“
Podle všeho se při balonovém létání musíte spoléhat stále na to, kam vás vítr zavane. Jak moc se dá směr letu ovlivnit?
„Balonové létání je hlavně o meteorologii. Ale je potřeba si uvědomit, že v různých výškách fouká vítr trochu jiným směrem. A s tím už se dá částečně pracovat.“
Jakou rychlostí tedy může balon letět?
„Tak rychle, jak rychle fouká vítr. My jsme ve výšce kolem 2500 m letěli nejrychleji asi 81 km/h.“
Co musí mít dobrý pilot mít za vlastnosti, ať už fyzické či psychické?
„Honza mě vždy učil, že na začátku každého letu je rozhodnutí o tom, jestli vůbec poletím. Strašně důležitou vlastností pilota balonu je pokora vůči přírodě, vůči počasí. Pak schopnost počasí vnímat a učit se. Velkou roli hraje i zkušenost. S psychikou je to stejné jako v jiných oblastech letectví, balon je klasifikován jako letadlo. Když nejste v pohodě, není dobré létat. A fyzička se opravdu velmi hodí. Je to podobné s plavbou na lodi, pořád taháte nějaká lana. I při balení balonu se člověk dost nadře.“
Jaký je to pocit, když se balón odlepí od země a kde se s Alešem a Janem můžete setkat? To a mnoho dalšího čtěšte v tištěném Aha! pro ženy číslo 21.