Michaela Thomas (42) z Prahy poukazuje skrze design na témata ekologie a dobročinnosti!
Před dvěma lety propadla ekologii a od té doby se kromě své firmy a tří dětí věnuje tomu, aby upozornila na věci, které jí nejsou lhostejné. Michaela Thomas (42) však netráví čas na demonstracích ani se nenechává přivazovat ke stromům, ale dělá to stylem, který jí je nejbližší. Jako designérka navrhuje produkty, které jsou vizuálně pěkné, mnohdy i vtipné, šetrné k přírodě, a navíc pomáhají šířit osvětu.
Vystudovala střední grafickou školu a obalovým designem se zabývá přes dvacet let. „Po studiích jsem začala pracovat v reklamní agentuře, kde jsem se naučila nějakou jako by komerční komunikaci a kde jsem si uvědomila, že mě vlastně samotná reklama vůbec nebaví,“ začíná vyprávět Michaela. Nicméně tam si poprvé přičichla i k tomu, co obnáší navrhování vzhledu obalů na různé spotřební zboží, a zjistila, že obalový design je to pravé, čemu by se chtěla věnovat. V té době se také jejím velkým koníčkem stalo zpívání. „Byla to náhoda. Kolega z agentury, který měl kapelu, mě slyšel zpívat a dotáhl mě k nim. Milovala jsem to, ale nechtěla jsem jí obětovat úplně všechno. Kluci z kapely si plánovali, že budeme žít takový ten rokenrolový život a budeme se po světě protloukat po malých klubech,“ vzpomíná. Pro Míšu totiž byla už tehdy tím hlavním naplněním práce. „Když jsem byla v reklamce asi pět let, moje tehdejší šéfová založila vůbec první studio na obalový design u nás a nabídla mi práci tam. Jenže po třech letech studio opustila a bez jejího vedení to nebylo ve firmě ono. Už tam zkrátka nebylo nic, co by mě inspirovalo a posouvalo někam dál.“ Michaela proto odešla na volnou nohu a zanedlouho založila svoje vlastní studio na obalový design, které však dlouho nepřežilo. „Měla jsem společníky, se kterými to nefungovalo podle mých představ,“ upřesňuje.
Láska na první poslech
S kapelou »prožila« skvělých pět let a díky ní potkala budoucího muže, Američana Alana, o kterém s úsměvem prohlašuje, že je anděl. „Hledali jsme kytaristu a on měl zájem. Pamatuji si, že když mi poprvé zavolal a já jsem slyšela jeho hlas, jak mi říká »já tady mám kapela, kytara a ty hledáš«, bylo mi jasné, že je to ON,“ vybavuje si. Poprvé Míša otěhotněla krátce po svatbě, a to i přes diagnózu, že nikdy nebude mít děti přirozenou cestou. „Své děti beru jako obrovský dar. Vypadalo to, že pokud budu chtít mít někdy děti, budu muset podstupovat všechny ty šílené »otěhotňovací« procesy, ale už dva měsíce po svatbě jsem zjistila, že jsem těhotná. A to jsem v té době prožívala i obrovský stres v rámci ukončování mé první firmy,“ vysvětluje. Když se jí před osmi lety narodil první syn, pracovat nepřestala, jen byla opět na volné noze. „Jsem trošku workoholik. Poprvé jsem jela na porodní sál z prezentace, a když jsem byla těhotná podruhé, přesto, že jsem měla dost rizikové těhotenství, zakládala jsem svou současnou firmu na obalový design. Nesměla jsem chodit, takže jsem si objednala notářku k nám domů a s nohama nahoře jsem podepisovala důležité dokumenty.“
Díky mateřství prozřela
Druhý syn se narodil dva roky po prvním a třetí dítě, tentokrát dcera, další dva roky nato. „Naštěstí všechny tři děti byla strašně hodná miminka, hodně spala a nechala mě pracovat,“ dodává. Po narození dětí se začala Míša na svět kolem sebe a na věci, které dělá, dívat trochu jinýma očima. „Ještě pár let dozadu jsem třeba věřila, že klimatické změny neexistují, a nijak jsem neřešila nějakou ekologii nebo recyklaci. Teprve s dětmi mě praštilo přes oči, jaký velký jsem byla konzument.“ Kromě mateřství vedla k jejímu »prozření« cesta do Paříže před dvěma lety: „Byla jsem tam na konferenci o ekologii a teprve tam mi došlo, jak obaly zamořují planetu. Uvědomila jsem si, že svou prací vlastně tomu šíření obalů a likvidaci naší planety napomáhám, a rozhodla jsem se, že proti tomu půjdu. Že budu hledat cestu, jak bych mohla do toho, co dělám v rámci své obživy, dostat určité alternativy. Takové, které však nemusí být nutně jenom o životním prostředí, ale i o vzájemném chování k sobě samým.“ Vedle práce designérky ve své firmě se začala věnovat provozu e-shopu, který po návratu z Paříže založila se svým manželem. Cílem obchodu bylo nabízet ekologické a designově hezké věci za dostupnou cenu. „Pro mě jako designérku je důležité, abych kolem sebe měla věci, které by mi vyhovovaly i vizuálně, a když jsme se zaměřili se svým mužem na ekologické produkty, přišlo nám vše ošklivé a nebo hrozně drahé. Chtěli jsme v této oblasti pomoci lidem, aby nemuseli dělat kompromisy, a proto jsme se rozhodli e-shop založit,“ líčí.
Jak dokázala firmu zachránit? A co pro ni znamená v životě nejvíce? Dočtete se v nezkráceném příběhu v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji jen za 8,90 Kč, a to vždy od úterý!