Vaše příběhy 18. února 2017 • 12:00
Milena (87) musela za války utéct do Británie, tam se z ní stala lady, která proslavila českou remosku: "Život mi zachránil Nicholas Winton!"
Milena Grenfell-Baines (87), rozená Fleischmannová, je dítě štěstěny. V roce 1939 byla jedním z 669 dětí, které před likvidací v koncentračním táboře zachránil sir Nicholas Winton (†106). Dodnes ale neví, komu by měla poděkovat, že se do jeho seznamu vůbec dostala. Jako jedna z mála z Wintonova vlaku se také později setkala i se svými rodiči. Během války studovala ve škole, kterou založila československá exilová vláda. Stala se ošetřovatelkou, vychovatelkou, překladatelkou, v Anglii se vdala a později získala titul lady. A její zásluhou se v Británii proslavila česká remoska.
Milena Fleischmannová se sice narodila v Praze, ale žila s rodiči v Proseči u Skutče. Zde byl její otec zaměstnán jako účetní u Milenina dědečka, jenž měl firmu na ruční vyšívání. „Maminka zemřela, když mi byly tři roky. O dva roky později se můj otec znovu oženil s lotyšskou lékařkou. Z jejich vztahu se narodila sestřička Eva, ale nikdy jsem ji za nevlastní nepovažovala. Později dědečkova firma zkrachovala, a tak jsme se v roce 1937 přestěhovali do Prahy,“ vzpomíná paní Milena. Z dětství si pamatuje, jak chodila do lesa na borůvky, na hraní v divadle a na ordinaci, kterou měla v Proseči její druhá máma. „Na tu vlastní vzpomínky žádné nemám. Zůstal mi po ní jen damaškový ubrus, povlaky na peřiny, polštáře a Knížka našeho děťátka, kam toho ale o mně napsat mnoho nestihla,“ říká. Po přestěhování do Prahy ještě cvičila na desátém všesokolském sletu v roce 1938, ale pak přišla velká životní změna. 2. srpna 1939 ji spolu s malou sestřičkou posadila maminka do vlaku a obě holčičky poslala do neznáma. Tenkrát dívenky ještě netušily, že budou patřit k dětem, které zachránil Nicholas Winton. „Mně bylo devět a sestře tři roky, když jsme se ocitly v Praze na nádraží. Myslím, že jsme obě byly tehdy z cesty nadšeny, protože jsme nevěděly pravdu, proč odjíždíme,“ vypravuje paní Milena s tím, že ani netuší, jak se stalo, že byly vybrány. „Můj otec byl už tou dobou v Anglii. Musel utéct před gestapem, protože se ještě před válkou vypravil za antifašistickým spisovatelem Thomasem Mannem do jeho švýcarského exilu a pozval jej do Československa. Obyvatelé Proseče mu pak nabídli »domovské právo«, a Mann tak mohl získat i československý pas,“ dodává. Jejich vlak nacisté ještě pustili, dalších 250 dětí, které měly z pražského Hlavního nádraží odjet 1. září 1939, však už takové štěstí nemělo. Ten den totiž začala druhá světová válka…
Měla štěstí na hodnou rodinu
Z cesty si paní Milena pamatuje jen střípky – jak dostala v Holandsku čokoládu a banán, poprvé v životě viděla moře a na čaj s mlékem na lodi. Tehdy ho mnozí vylili, protože takovou kombinaci nikdo z nich předtím nepil. „Po příjezdu do Londýna jsme se setkali s Rolandem Radcliffem. Odvezl nás za svojí rodinou do městečka Ashton-Under-Lyne poblíž Manchesteru. Cesta probíhala bez komunikace, protože jsem anglicky vůbec neuměla. Naštěstí jsme oba zvládli aspoň pár slovíček v němčině. Radcliffovi žili v malém domečku s terasou. Měli dceru Mariji, a když jsme přijeli, poslali ji k babičce, aby pro nás měli dost místa. Vzali si nás k sobě obě poté, co viděli naši společnou fotku, na které mě Eva drží kolem krku,“ líčí paní Milena. U Radcliffů, kteří byli velmi laskaví, dívky žily až do března 1940, než si je odvezla maminka. Československo opustila krátce poté, co jí norské velvyslanectví v Praze vydalo vízum a letenku do Osla, odkud poté zamířila do Velké Británie. Milena v Británii navštěvovala až do roku 1945 Československou státní školu, středoškolskou sekci. Chodily sem i děti letců RAF a navštívil je také prezident Beneš s manželkou.
Jak se stala britskou lady
Po válce se rodina už zpátky do Čech nevrátila. Milena vystudovala školu pro ošetřovatelky, pracovala s dětmi a pak potkala svého budoucího muže. Její otec se totiž pustil do podnikání s cihlami a setkal se s architektem Georgem Grenfell-Bainesem, který vybudoval jeden z největších britských architektonických ateliérů. Stavěl banky, univerzity, nemocnice, kancelářské i obytné komplexy, přednášel ve Velké Británii, Spojených státech i v Kanadě.
Pokračování příběhu si můžete přečíst na našem webu už zítra. A nebo klidně hned! V tištěném magazínu Aha! pro ženy najdete kompletní článek. V prodeji je jen za 8,90 Kč!
