Ivana (63) je kastelánkou známého zámku, když sem před 40 lety přišla, byl to žalostný pohled: Z Lednice udělala perlu Moravy!
Lednice patří společně s Českým Krumlovem mezi naše nejvyhledávanější zámky. Podle Národního památkového ústavu ho vloni navštívilo 411 000 zájemců. S touto nádhernou památkou na jihu Moravy je už bezmála čtyřicet let spjat život Ivany Holáskové (63). Ta sem přišla s manželem, který na zdejší zámek nastoupil do funkce správce památky už v roce 1978, tehdy ještě jako jeho zástupkyně. V roce 1992 se pak sama stala kastelánkou. Jaký je život na zámku? A co všechno Ivana v Lednici zažila?
Památky milovala od dětství. Navštěvovala je s rodiči, jak často to jen šlo. Její tatínek byl totiž velký znalec historie. Už na školním výletě v páté třídě, po prohlídce zámku v Náměšti, si v parku hrála na průvodkyni. Znovu památkou provázela spolužáky, vymýšlela si o ní nejrůznější historky. „Asi to má člověk nějak dáno shora. Lednice mě ovšem okouzlila ze všech zámků nejvíce, a to nejen svojí romantikou, výjimečností nebo parkem. Vždy mě to sem nějakým způsobem táhlo, takže jde vlastně o můj splněný životní sen,“ přiznává Ivana Holásková. Na zámek přišla v roce 1978 s manželem, který vykonávala funkci správce, a ona byla jeho zástupkyní. „Začali jsme v polních podmínkách, přespávalo se na matračkách. Z části zámku bylo vybudováno zemědělské muzeum. Zjistili jsme, že v ložnici kněžny byla výstava o jaderné elektrárně, v pracovně knížete byl pro změnu umístěn model venkovského dvorku. V 70. letech minulého století bylo na památky navíc vydáváno strašně málo financí, a ty šly ještě pokaždé do jiného objektu. Ostatní dostali peníze jen na nejnutnější havárie. Pro nás bylo tehdy obrovskou motivací vrátit jednou všechny prostory do původní podoby,“ vypráví paní Ivana, která se spolu s manželem snažila udělat pro záchranu zámku maximum, což nebylo jednoduché. „Zpočátku to pro mě bylo ale také o velké romantice, protože člověk vstoupil do prostor, které začal teprve objevovat. Z prvního a druhého patra byly jen depozitáře, nábytek nebyl vždy šťastně uložený. Na druhou stranu mě nejvíce zajímaly historické souvislosti a k tomu ještě přibylo jitření fantazie, jaké asi úžasné a dramatické věci se po staletí odehrávaly ve zdejších sálech, jak to asi v minulosti na zámku vypadalo,“ říká.
Změna díky revoluci
Památka v Lednici patřila původně Lichtenštejnům, navrácen jim nemohl být na základě Benešových dekretů. Při nástupu na zámek bylo kastelánovi doporučeno, aby se tento rod nijak nezveličoval, musel se naopak striktně dodržovat schválený průvodcovský text. Historická fakta v něm byla sice pravdivá, ale lidé se žádné souvislosti nedozvěděli. Prohlídka tehdy trvala přibližně 20 minut a provádělo se opakovaně jako na běžícím pásu – školní výlety, podnikové zájezdy, návštěvy členů ROH… „V dubnu 1989 přijel do Lednice na soukromou návštěvu zámku kníže, v srpnu se tady ukázala kněžna, která nás současně pozvala na návštěvu Lichtenštejnska. Připravila jsem ji na skutečnost, že nás za hranice nepustí. Kněžna se však jen pousmála a odvětila: ale uvidíte, jak rychle se k nám podíváte. Jako by už v létě 1989 věděla, že se něco chystá. Bohužel kněžna v říjnu toho roku zemřela a o měsíc později také kníže. Když Lednici navštívili po dlouhých letech poprvé, byli z pohledu na neutěšený stav památky rozčarováni,“ říká kastelánka. Ještě v roce 1989 ale byl osud zámku nejistý. Národní zemědělské muzeum si totiž vyběhalo, že převezme pod svou správu celý zámek. Chtělo zde vybudovat rozsáhlou zemědělskou expozici. „V listopadu se jim měl zámek předávat, přišla do toho však naštěstí revoluce. S manželem jsme se pustili do obrovské kampaně, takže se nám podařilo akci zarazit. O pár měsíců později už mohlo být pozdě,“ míní Ivana Holásková.
Péče o zámek nekončí
Po revoluci se zámek začal rekonstruovat. Například nové fasády celého objektu přišly na 130 milionů korun. „Potkalo nás velké štěstí v tom, že bývalý ministr kultury Pavel Dostál měl tento areál moc rád. Když sem přijel poprvé a viděl, v jakém stavu to tady vše je, jen zalapal po dechu. Podařilo se mu tehdy do Lednice uvolnit hodně peněz,“ líčí paní Ivana. Do zámku se časem podařily vrátit na původní místa také některé artefakty výkupem přímo od samotných Lichtenštejnů, ale i zásluhou vyhraných aukcí v Nizozemsku.
Jaká strašidla děsí návštěvníky na zámku v Lednici? Dočtete se v nezkráceném příběhu v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji jen za 8,90 Kč.