Petra (43) z Brna vzala svoje dítě na ozdravný pobyt do Egypta. Dovolená se změnila v noční můru. "Dceru srazilo auto, málem to nepřežila... Dnes je na vozíku, ale nevzdáváme se!"
Když se její dcera Ester (16) narodila, byla úplně zdravá. Později ale začala trpět sníženou imunitou, ekzémem a dýchacími potížemi. Lékaři Petře Láznové-Gabrhlové (43) doporučili, aby vzala dcerku k moři. Pobyt v Egyptě se ale poslední den změnil v noční můru. Malou Ester srazilo auto…
Když se Esterka v roce 1999 narodila, byla to zcela zdravá holčička. Zanedlouho však začala trpět sníženou imunitou s následnými respiračními potížemi a ekzémem. Lékař jí proto doporučil pobyt u moře. „Na vysněnou, ozdravnou dovolenou jsme vyrazili v létě 2007 do Egypta. Byl nám doporučen kvůli léčivému vzduchu a čistému moři, což mělo mít blahodárný vliv na průdušky. Kvůli financím byly sice pro nás nedostupné třeba pyramidy, ale aspoň jsme se denně koupali, potápěli nebo se byli projet na lodi. Bylo tam krásně, po celý ten čas jsem dávala velký pozor na to, aby se nám nic nestalo,“ vzpomíná na Afriku Petra Láznová-Gabrhelová. Až přišel poslední den pobytu a s ním balení zavazadel, poslední procházka, poslední večer a poslední drobné na útratu za ještě nějaký ten suvenýr. „Došli jsme ale jen před hotel. Čekali jsme na kraji chodníku, až budeme moci přejít na druhou stranu. Najednou jsem viděla, jak jeden z taxíkářů předjíždí druhého tak, že ho vlastně podjížděl, a to směrem k nám. Vybavuji si potom jen, že jsem dceru držela za ruku…a najednou nebyla. Řidič taxíku zastavil až po chvíli. Vystoupil, střetli jsme se pohledem, na ty oči nikdy nezapomenu, a potom rychle nastoupil a zase odjel. Začali ho však pronásledovat další taxikáři,“ líčí osudnou nehodu Petra.
Egyptská nemocnice? Katastrofa!
Na sanitku se Petra spoléhat nechtěla. Holčičku, takřka bez známek života, s ostatními přihlížejícími naložili do jiného taxíku a vyrazili do nemocnice. Tam Ester upadla do kómatu. „Nevěděla jsem, zda s ní mohu hýbat, ale věděla jsem, že čekat tady na sanitku nemá smysl. Nemocnice byla katastrofální, nejen po hygienické stránce. Třeba doktoři bezstarostně kouřili na chodbě. Brzy jsem omdlela, ale nikoho to nezajímalo. Nechali mě ležet na zemi a jen překračovali. Protože Esterku neintubovali, upadla brzy do kómatu. Nedostalo se jí adekvátní první pomoci. Tvrdili sice, že udělali, co bylo v jejich silách, ale nejsem o tom přesvědčená. Na všechno říkali: Alláh chtěl, Alláh udělal, musíme se modlit,“ vypráví Petra, která se stále snažila vydobýt pro své dítě lepší péči. „Esterka tam ležela v hrozném horku skoro mrtvá na jakési černé, umělé podložce. Naproti ní seděla na židli zdravotní sestra a něco si v poklidu četla. Delegát se nám postaral aspoň o pití a jídlo. Ostatní jsem si musela zařídit sama. Mohla jsem odjet do hotelu, ale nepřipadalo to v úvahu, chtěla jsem být dceři nablízku, i když jsem musela trávit noci v nemocnici na chodbě. To vše trvalo tři dny. Sužovala mě bezmoc, strach, prožívala jsem něco těžko popsatelného,“ popisuje těžké chvíle Petra. Když navštívila místní policii, aby podala o nehodě výpověď, policisté se jí omluvili s tím, že viník je už za mřížemi a stráví tam hodně let. Sama si musela také zajistit návrat do vlasti, když se obrátila na pojišťovnu, vzkázali jí jen, aby vydržela, protože žádné letadlo není volné. Petře přitom bylo jasné, že dcera nemusí při nedostatečné péči v Egyptě vůbec přežít. Až babičku Esterky napadlo zavolat na ministerstvo zdravotnictví.
Pomoc přišla z Německa
Ještě ten večer přistálo v Hurghadě německé letadlo s potřebnou pomocí. „V nemocnici na německého lékaře, který pro nás přijel, určitě dlouho nezapomněli. Jak ten strašně nadával a po personálu křičel. Hned Esterku taky intuboval. A mně dal prášky na uklidnění, konečně si mě aspoň někdo všiml. Do Brna jsme letěli lékařsky vybaveným speciálem jen s doktorem a zdravotní sestrou,“ vzpomíná na německého lékaře s vděčností Petra. Z brněnského letiště odvezli Esterku, která si navíc z Egypta přivezla také infekci, do zdejší fakultní nemocnice. Dva měsíce, den co den, než se rozhodli lékaři Esterku probudit z kómatu, u jejího lůžka sedávala její máma. „Držela jsem ji pořád za ruku, četla jí, pouštěla nahrané filmy, třeba namluvenou pohádku Shrek, a povídala si s ní, aby mě vnímala, i když na první pohled nijak nereagovala. Pouze jednou scvakla zuby lízátko, které jsem jí dávala na doporučení lékařů, kvůli zkouškám reflexů na jazyku. Pak trvalo pár minut, než se nám ho podařilo dostat ven. Přes den jsem mohla bývat v nemocnici, spát jsem ale musela na ubytovně pro maminky. Sedávaly jsme tam s ostatními maminkami a povídaly si kolikrát až do časných ranních hodin. Spávala jsem tehdy možná jen dvě hodiny denně, zhubla jsem na 35 kilogramů,“ líčí nejhorší období v životě Petra.
Celý příběh najdete v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji na stáncích jen za 7,90 Kč.
