Pigmentové skvrny – proč vznikají a jak na ně?
Společně s vráskami a povadlými konturami obličeje patří pigmentové skvrny mezi nejčastější známky stárnutí. Netýkají se však jen těch dříve narozených, ale můžou potrápit ženy i muže v jakémkoli věku. Zvlášť po létě bývají často nechtěnou ozdobou obličeje, ale také jiných částí těla. Jak vznikají, jak se jim bránit a jak se jich zbavit, nebo je alespoň minimalizovat?
Ve zkratce
Nevzhledné tmavé skvrny se na pokožce tvoří z různých příčin. Nejčastěji souvisejí s nadměrnou nebo nerovnoměrnou produkcí melaninu, pigmentu, který se přirozeně nachází v kůži (ale například i ve vlasech či duhovce) a jehož hlavní funkcí je ochrana proti poškození světlem. „Jedním z hlavních důvodů vzniku pigmentových skvrn je dlouhodobá expozice slunečnímu záření. Svou roli při vzniku pigmentových skvrn může hrát také genetika, hormonální změny, vliv mohou mít některé léky, stárnutí pleti a mohou vznikat v místech, kde došlo k poškození kůže, například v důsledku akné,“ vypočítává Denisa Jasinská, zakladatelka české kosmetické značky Essenté.
Hlavní viníci pod lupou
· Sluneční záření: Je jedním z nejčastějších spouštěčů hyperpigmentace, tedy tvorby pigmentových skvrn. UV záření stimuluje melanocyty, buňky odpovědné za produkci melaninu, k větší produkci pigmentu, což může vést k jeho nerovnoměrnému rozložení a vzniku tmavších oblastí na pokožce. Vyskytuje se nezávisle na věku či pohlaví.
· Hormonální změny: Těhotenství, menopauza, užívání antikoncepčních pilulek nebo jiných hormonálních léčiv můžou ovlivnit hormonální rovnováhu, což někdy vede k nadměrné produkci melaninu. Tento typ hyperpigmentace se nazývá melasma, nebo také chloasma, a častěji se objevuje u žen než u mužů.
· Přibývající věk: Jak stárneme, naše kůže přirozeně ztrácí schopnost regenerovat se a zbavovat se poškozených buněk stejně efektivně, jak tomu bylo dříve. To může kromě jiného vést k hromadění melaninu a tvorbě hnědých skvrn, kterým se v tomto případě říká lentigo. Tyto flíčky postihují ženy i muže, obvykle od 45 let věku a obecně se vyskytují na částech těla, které jsou nejvíce vystavené slunci.
· Zánětlivé stavy kůže: Další kategorií tmavých skvrn je pozánětlivá hyperpigmentace neboli PIH. Objevuje se po poranění kůže v důsledku dermatitidy, akné, infekce, bodnutí hmyzem, popálení, pupínků po holení apod. Poškodit pokožku a vést ke vzniku tmavých skvrn můžou i neodborně vedené zákroky, jako jsou laser, peeling, dermabraze nebo operace. Trpí na ni muži i ženy všech věkových kategorií, více pak lidé s tmavší pletí.
· Zdravotní stav a léky: Hyperpigmentace může být způsobena také některými onemocněními, jako jsou třeba Addisonova choroba nebo porucha nadledvinek. Vznik tmavých skvrn je také spojován s užíváním některých léčiv, například některých antibiotik, nesteroidních protizánětlivých léků, antimalarik nebo chemoterapeutik.
Než se objeví
U pigmentových skvrn platí dvojnásob, že bychom měli myslet na prevenci. V praxi to znamená chránit kůži před slunečním zářením pomocí kosmetických přípravků s dostatečně vysokým faktorem SPF po celý rok. Krém by měl chránit proti UVA a UVB záření a je nutné ho aplikovat na veškeré odhalené části těla, nejen na obličej. Pokud přidáte pokrývku hlavy a sluneční brýle, pak jedině lépe. Vhodné je také omezit čas strávený na přímém slunci, zejména v době, kdy jsou sluneční paprsky nejsilnější, což bývá obvykle mezi 10 – 16 hodinou. Neméně důležité je se o pokožku patřičně starat, dodržovat zdravou životosprávu a případné potíže s kůží konzultovat s dermatologem ještě dřív, než se rozvinou v závažnější stavy.
Více o pigmentových skvrnách v tištěném APŽ číslo 34.
