Jaké druhy rýže známe?
Původem sice nepochází z Evropy, ale až z daleké jižní Asie, přesto u nás patří rýže mezi nejoblíbenější přílohy. Je totiž velmi univerzální surovinou, perfektně ladí třeba s omáčkami a masem či se zeleninou, nesmí chybět v rizotu a hodí se také do sladkých pokrmů. Kromě toho obsahuje řadu látek, které jsou pro naše tělo nezbytné, a díky svému nutričnímu složení je ideální také při dietách. Proč ji konzumovat, jakou vybrat a jak s ní kouzlit v kuchyni?
O některých druzích trochu víc…
Jasmínová rýže
Tato rýže lepí, takže se hodí zejména k jídlům s jakoukoliv omáčkou. Má výraznou květinovou chuť i vůni, proto je dobré ji kombinovat s neutrálními druhy mas, jako je například kuřecí, krůtí, ale i jehněčí. Je také vhodným zdrojem komplexních sacharidů jako součást veganských pokrmů. Je součástí čínské a indické kuchyně.
Rýže basmati
Má delší zrna než jasmínová rýže a nelepí. Má jemné ořechové aroma a velkou výhodou je její rychlá příprava okolo 15 minut. Hodí se do polévek, nebo ji můžeme podávat s čerstvými bylinkami, zelenou cibulkou, kokosem nebo zeleninou. Je to výborná, lehce stravitelná a hodnotná rýže s významným množstvím komplexních sacharidů, s relativně malým množství vlákniny. Právě proto se hodí jako zdroj energie před tréninkem, který je delší jak hodinu. „Natural basmati obsahuje ještě více bílkovin, vlákniny i rostlinného tuku. Naopak obsahuje méně sacharidů. Je skvělým zdrojem komplexních sacharidů a živin po tréninku. Před tréninkem natural rýže nedoporučujeme pro vyšší obsah vlákniny,“ radí odborník z Menu Gold.
Rýže parboiled
Jak už bylo řečeno, její zvláštnost spočívá v tom, že se neloupané zrno rýže speciálně upravuje pomocí páry. Při tom přejdou ze slupek do zrna minerální látky a vitamíny. Obsahuje o něco více vlákniny a barva této rýže je díky propařování lehce nažloutlá. Velká výhoda je, že se nerozvaří a nelepí se. Je určena pro ty, kteří mají rádi sypké rýže. Dalším jejím benefitem je je schopnost zasytit na dlouhou dobu. Celková doba přípravy je kolem dvaceti minut. Hodí se zejména jako příloha nebo do polévek místo nudlí.
Rýže kulatozrnná
Obsahuje velké množství škrobů, v menší míře vitamíny (především skupiny B) a minerální látky. Množství záleží na způsobu zpracování rýže, v naturální podobě je rýže bohatší na vitaminy, bílkoviny, minerální látky i vlákninu. Díky své lepivé konzistenci lze z kulaté rýže připravit různé nádivky a náplně, španělskou paellu, rýžové placičky, kuličky, rizoto, rýžový pudink, rýžový nákyp, rýžové kaše, nebo ji použít jako pojivo s jinou surovinou (pohankou, bulgurem, kuskusem apod).
Rýže arborio
Má velmi krátká a oválná zrna. Připravují se z ní proslulá italská rizota, která mají krémovitou strukturu. Vhodná je také při přípravě sladké mléčné rýže nebo rýžového pudinku. Obsahuje velké množství škrobu, proto rýže po uvaření hodně lepí a má kašovitou strukturu. Vnitřek zrn však zůstává pevný. V kombinaci s dýní, cuketou, hráškem nebo mrkví, se zeleninovým vývarem, máslem a parmezánem vytvoříme velmi chutný odlehčený oběd.
Rýže carnaroli
Je velmi podobná odrůdě arborio. Díky vysokému obsahuju škrobu a své jemné krémové konzistence je nazývána královnou italské rýže. Po uvaření drží svůj tvar a není lehké ji rozvařit. Je bohatým zdrojem vitaminů E a K, draslíku, fosforu a vápníku. Je vynikající do rizota, hodí se však i jako příloha, do salátů i k přípravě sladkých jídel.
Černá rýže
Má dlouhá zrna, je pevná a déle se vaří. Má velmi charakteristickou vůni, proto se hodí spíše k ingrediencím nepříliš rušivé chuti, ideální je například do salátů. Jako příloha se často kombinuje s jinými druhy rýže, nejčastěji s carnaroli. Je zdrojem antioxidantů (anthokyany), vlákniny, kompletních sacharidů, proteinů, esenciálních aminokyselin, vitamínů skupiny B (B1, B2, B6), E, zinku, mědi, vápníku, fosforu a železa. Díky tomu patří mezi superpotraviny. V Číně se jí kdysi říkalo zakázaná, protože ji mohli jíst jen tamní vládci.
Více o rýži čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 3.