Co možná nevíte o rýži...
Původem sice nepochází z Evropy, ale až z daleké jižní Asie, přesto u nás patří rýže mezi nejoblíbenější přílohy. Je totiž velmi univerzální surovinou, perfektně ladí třeba s omáčkami a masem či se zeleninou, nesmí chybět v rizotu a hodí se také do sladkých pokrmů. Kromě toho obsahuje řadu látek, které jsou pro naše tělo nezbytné, a díky svému nutričnímu složení je ideální také při dietách. Proč ji konzumovat, jakou vybrat a jak s ní kouzlit v kuchyni?
Trocha z historie
Podle nejnovějších vědeckých studií byla rýže domestikována před 8200 až 13 500 lety v Číně. Tato data odpovídají archeologickým nálezům, které dokazují, že v údolí čínské řeky Jang-c'-ťiang se pěstovala už před 8000 až 9000 lety. Z tohoto prapůvodního druhu vychází všechny dnešní druhy rýže, a právě odtud se její pěstování rozšířilo i na další území Číny, Indie a dalších tropických a subtropických oblastí asijského kontinentu. Do západní Asie a Řecka ji přivezli vojska Alexandra Velikého, a to v průběhu 3. století před naším letopočtem. Za dob Římského impéria se pěstovala v oblasti kolem celého Středozemního moře, nicméně výnosy z těchto rýžových plantáží nikdy nebyly tak vysoké jako na plantážích v Číně nebo Indii. Během 15. století »objevil« rýži i zbytek Evropy, následně také Amerika a Austrálie. Dnes se rýžová pole nacházejí po celém světě, kde je dostatečně teplé a vlhké prostředí. Centrem pěstování této obilniny je indický subkontinent, Indočína, Indonésie, východní Čína, Korejský poloostrov a Japonsko. Rýže se však vysazuje také v Itálii v Pádské nížině, ve francouzském Camargue, v deltě řeky Guadalquivir ve Španělsku, na Madagaskaru, Haiti nebo v jižních státech USA.
Patří do jídelníčku
Rýže patří mezi obilniny a je vhodnou přílohou pro většinu lidí, protože je lehce stravitelná, přirozeně bezlepková a velmi chutná. Převážná část rýže je tvořena komplexními sacharidy, které jsou výjimečné tím, že se tráví pomalu a dovolují tělu využívat energii mnohem delší dobu. V menší míře jsou v ní pak zastoupeny také bílkoviny. Jelikož obsahuje jen minimum tuků a žádný cholesterol, je vhodná také při redukčních dietách a rozhodně patří do vyváženého jídelníčku. Navíc pro svoji snadnou stravitelnost může být podávána i malým dětem. Některé druhy rýže, především neloupaná forma, obsahují také významné množství minerálních látek, například sodík a draslík, a vitaminů, především B, C, D, A. „Ti, kdo často upřednostňují rýži jako přílohu, by měli střídat alespoň jednotlivé druhy rýže. Zvýší se tím pestrost jídelníčku a množství živin jako vitaminů, minerálních látek a vlákniny,“ doporučuje Mgr. Milan Merva, specialista na zdravý životní styl značky Menu Gold a osobní trenér.
Není jen jedna
Že není rýže jako rýže, ať jde o vzhled, dobu její přípravu a v neposlední řadě konzistenci a chuť, ví asi každý, kdo s ní přišel v kuchyni do styku. Existuje velké množství druhů rýže a každý typ se hodí k přípravě jiných pokrmů.
Dělení podle délky zrna
* Krátkozrnná a kulatozrnná: Má zrnka dlouhá 4 – 5 mm a pouze 1,5 – 2 krát delší než široká. Její výsledná konzistence je krémovitá, což je dané vyšším obsahem škrobu. Používá se například k přípravě rizot, mléčných kaší, nákypů nebo sushi.
* Středně dlouhá: Vyznačuje se zrny dlouhými 5 – 6 mm, ale silnějšími než u dlouhozrnné. Po uvaření je spíš měkčí a lepivější, ale je jemná a lehce se žvýká. Využívá se typicky třeba k přípravě španělské paelly, vhodná je však i do rizot či rýžových náplní.
* Dlouhozrnná: Je štíhlá a dlouhá, téměř čtyřikrát až pětkrát delší než je širší. Její délka je 6 – 8 mm. Po tepelné úpravě má pevnou a suchou strukturu, nelepí, ale zároveň je načechraná. Většinou se servíruje jako příloha, vhodná je také do salátů a pilafů.
Se slupkou nebo bez? - Nejen to zjistíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 3.
