Rok od útěku Bartošové: Iveta mohla žít, kdyby odstranili Rychtáře!

Rychtář říká, že by jedinou věc neudělal jinak. „Nevzpomínám na ten den dobře. Bylo to hrozné, měl jsem o ni opravdu velký strach. Jel bych ji opět hledat. Byl to normální únos,“ vzpomíná se slzami v očích vdovec s tím, že přiznává velkou chybu. „Měl jsem udělat předběžné opatření, aby se k ní Macura nesměl vůbec přiblížit, pak by se to nestalo,“ vyčítá si dnes.

Podle něho Iveta utrpěla tak obrovské trauma, že je dost možné, že tento »výlet« byl jedním z důvodů ukončení jejího života. „Ona si nic nepamatovala a ten dobytek Macura se nějak vyjadřoval o intimních věcech. Myšlenka, že ji sexuálně zneužil, Ivetku sužovala,“ vzpomíná Rychtář.
To bojovník za práva žen si z osudného dne nevyčítá vůbec nic. „Myslím, že by tento den měl být vyhlášený za den útěku obětí z domácího násilí,“ říká Zdeněk Macura, který opilou a zdrogovanou zpěvačku odvezl z domu a ještě měl láhev »čucíku« v ruce. Něčeho ovšem lituje, ale Itálie se to netýká. „Mohl jsem ji navštívit v Bohnicích. Taky jsem jí nepsal, měl jsem občas napsat...,“ míní Macura.
Překvapivou výčitku svědomí má Martucci, který se s Rychtářem stejně jako Macura nemůže ani cítit. „Ten osudový den mi moji známí řekli doslova - Domenico, chceš, aby se ten debil vrátil do Prahy, nebo má zůstat navždycky na »dovolené« na Garganu... Já jsem odpověděl, že chci jednat férově a legálně, takže jsem mu prakticky zachránil život. Kdybych řekl jen jedno slovo, teď by Rychtář pravděpodobně už nebyl mezi námi a Iveta by byla naživu,“ napsal Martucci do redakce Aha! z Itálie. A dodal: „Dneska lituji svého rozhodnutí!“