Sentimentální konce roku Luďka Soboty: Na Silvestra pláču!
6 fotografií
Pokud má někdo utkvělou představu, že správný komik srší na Silvestra vtipem a své okolí nepřetržitě bombarduje dobrou náladou, je na omylu. Populární komik Luděk Sobota (69) je toho jasným důkazem. Nejenže dává poslední den v roce nejraději přednost soukromí, ale padá na něj nostalgie a na žádnou srandu nemá ani pomyšlení. Když byl malý, v rodině prý doma při hymně už všichni většinou brečeli. Se svými vzpomínkami na prožité Silvestry se herec podělil i se čtenáři Nedělního Aha!.
Jak tráví populární komik poslední dny v roce?
„Silvestry trávím většinou prací. Vždycky se sešlo několik pozvání na vystoupení po celé republice, stejně jako letos. Ale tentokrát jsem to odmítl. Zájezdy a hlavně ty cesty jsou pro mě už dost náročné, obzvlášť v zimě, když si musíme sami řídit.“
Jak prožijete letošního Silvestra?
„Vzhledem k tomu, že jsme odmítli vystoupení, zůstaneme zřejmě doma u televize. Pokud vím, někdy kolem Silvestra mají dávat pořad Zpátky se Sobotou, což má být speciální silvestrovský díl. Také si samozřejmě připijeme.“
Na který z pracovních Silvestrů rozhodně nezapomenete?
„Tak to vím naprosto přesně. Bylo to v Opavě a okolí, kde jsme tenkrát vystupovali s manželkou a ještě jednou herečkou z našeho divadla, asi na pěti různých místech. Jelikož jsme pořád někde hráli, ani jsme se pořádně nenapili. Kde došlo k přípitku, si dnes už nepamatuji, vím jen, že na hotel jsme se dostali až někdy k ránu. Druhý den začalo navíc tak hustě sněžit, že jsme nemohli ani odjet do Prahy.“
Tak jste si to vynahradili dodatečně?
„Dá se to tak říct. Šli jsme do místní restaurace, kde jsme zůstali až do dalšího dne. Takže se nám ten Silvestr protáhl asi do třetího ledna.“
Byl jste vy osobně během vystoupení někdy v »náladě«?
„Snad jednou, kdysi v Ypsilonce v Liberci, kde jsme během silvestrovského představení popíjeli přímo na jevišti. Jednalo se o improvizace, během představení se vařilo a pil šampus a vše s námi ochutnávali i diváci. Společně se pak po představení slavilo i v klubu. Ale to jsme ještě byli hodně mladí a mohli si to dovolit.“
Zažil jste nějakého Silvestra, který se neplánovaně zvrtl jiným směrem, než jste očekával?
„Ano a byl nepracovní. S Ivanem Mládkem a jeho manželkou jsme jednou jeli na hory do nějaké chaty, která patřila jeho kamarádovi. Ivan nám slíbil, že tam bude naprostý klid, tak jsme se těšili na novoroční pohodu a soukromí. Byli jsme však ubytovaní v pokoji, přes který chodili jiní hosté do svých pokojů. Zkrátka do takového průchoďáku. Pamatuji se, že tam někdo vařil guláš a všude panoval neuvěřitelný ruch. Rozhodli jsme se, že okamžitě odjedeme, ale záhy jsme zjistili, že máme lyže zamčené v lyžárně.“
To byl nějaký problém, dostat se ke klíčům?
„Ivan se bál tomu kamarádovi říct, že odjíždíme, tak jsme se rozhodli utéct. Abych se dostal ke klíčům, musel jsem pro ně za majitelem chaty a zároveň si vymyslet nějaký rozumný důvod, proč je zrovna večer chci. Tak jsem mu řekl, že se potřebuji chvilku projet po okolí. Venku byla tma jak v pytli, takže majitel na mě koukal jak na šílence.“
Jak to dopadlo?
„Opakovaně se mě ptal, zda to myslím vážně, když venku není vidět na krok. Ujistil jsem ho, že se jen chvíli nadýchám horského vzduchu a budu se pohybovat jen kolem chaty, takže nakonec mi ty klíče dal. Rychle jsem popadl lyže, vzali jsme si všechny věci a odjeli oslavit zbytek roku k Mládkům do Mukařova, kde tenkrát bydleli. Podnikli jsme vlastně úplně nesmyslnou cestu na hory, kde jsme na pokoji strávili asi 20 minut a zase jsme jeli zpátky. Neuvěřitelné.“
Když máte volno, dáváte na Silvestra přednost společnosti, nebo si více užíváte soukromí?
„Já trávím Silvestra raději v soukromí, Adina má raději společnost. Na mě totiž na Silvestra padá nostalgie a na nějakou srandu nemám většinou ani pomyšlení.“
Tak to je u komika obzvlášť nečekané.
„U nás v rodině, co si pamatuji, měli všichni sklony na Silvestra spíš plakat. Nejhorší to bylo o půlnoci, když zazněla hymna. To vím, že se všichni rozbrečeli. Strejda hrál na kytaru, ale při hymně mu šly také slzy do očí. Byli jsme sentimentální až běda.“
Když jsme u té nostalgie, máte raději Silvestr nebo Štědrý den?
„Spíš ty Vánoce a Štědrý den, hlavně, když byl kluk malý. Dlouho věřil na Ježíška, to mělo svoje kouzlo. Největší překvapení pro něj bylo, když dostal pod stromeček štěně. Jeli jsme pro něj na Štědrý den až do Jindřichova Hradce a večer ho dostal syn i s mašlí, jako poslední dárek. Myslel, že je plyšový a když se pes začal hýbat, dostal úplný záchvat štěstí.“
Vzpomínáte si i vy na nějaký svůj nezapomenutelný dárek?
„Asi jako pětiletý jsem dostal takovou krásnou koloběžku, kterou jsem si strašně přál a druhý den jsem na ni hned nedočkavě vyjel před dům. Nějaký cizí kluk si ji chtěl ode mě půjčit. Půjčil jsem mu ji a už jsem ji nikdy neviděl. Ani toho kluka. Otec mě samozřejmě seřezal. A pak má mít komik veselý konec roku...“
6 fotografií
A proto je preventivně u rozchodů típnutá diskuze 
