Karolína Kurková: Nedostala jsem se do kalhotek!

„Nádherné kameny, skutečné skvosty!“ říká Jay, jehož mlsné oči ale spíše než po luxusních blýskátkách kloužou po přírodních krásách české topmodelky. A pak se začne ptát…

Karolíno, jsi dnes večer nádherná. Ta podprsenka vypadá fakt dobře, řekni mi o ní všechno.
„Všechno?“

No je fakt fantastická, jak tak na ni koukám a počítám ty diamanty, kolik jich tam vlastně je?
„Přes 2000 kamenů, víc jak 800 karátů. Já jsem hodně drahá holka!“ (smích)

Je těžká?
„Ani ne, vlastně je velmi pohodlná. Možná bych takhle mohla jít na nějaké rande.“

A kolik stojí?
„Kolem 6,5 milionu dolarů (136,5 milionu Kč – pozn. aut.). Je hodně drahá.“

Cestuješ s ochrankou?
„Ano.“

A kromě podprsenky nosíš i stejné kalhotky?
„Dnes večer ne, ale na módní přehlídce mám kalhotky s diamantovým pásem. Legrační bylo, když jsem se do nich nemohla před přehlídkou vejít. Na poslední chvíli jsem tam poskakovala, a ne a ne je natáhnout. Museli je rozstřihnout a sešít až na mě. Říkala jsem si, že už je to se mnou fakt špatné, když se nevejdu do vlastních kalhotek. Jen si to představ.“ (smích)

Připadám si teď jako zákazník erotické služby po telefonu. A ty říkáš: „Sedím tu nahá a nemohu si obléct kalhotky, představ si to…“ Člověk by řekl, že za ty prachy už by se dalo sehnat spodní prádlo, které bude sedět, ne?
„No já jsem je nikdy předtím nezkoušela a asi mě špatně změřili…“

Vím, že při té show máš křídla na zádech, je těžké v nich chodit?
„No, už tu show dělám šest let, tak jsem si zvykla. Nejhorší je to obléct. Musí mi tam dát ponožku.“

Cože?
„No mezi záda a křídla, aby to nedřelo.“

Aha, no já většinou nosím ponožku v kalhotách vpředu!
„No to jsem si všimla.“ (smích)

A jsou to nějaká speciální křídla, nebo jen tak přijdeš, popadneš křídlo a jdeš? Cestují v upravených zavazadlech?
„Jsem si jista, že cestují první třídou.“

A zakopla jsi v nich někdy? Myslím, že by to mohlo být celkem zajímavé. Padlý anděl…
„No, to se mi ještě nestalo, ale jednou mi asi po dvou krocích spadla bota. A já věděla, že nemůžu začít pajdat po molu. To prostě nejde. Tak jsem šla jednou nohou normálně a tou druhou jen po špičce. Nikdo si toho nevšiml.“

To je ten rozdíl mezi modelkou a topmodelkou. Normální modelka by spadla, ale topmodelka umí chodit po špičkách.
„Přesně tak, ale tím ten příběh nekončí. Napřed ty kalhotky, pak bota, no a když už bylo po přehlídce, tak jsem šla do koupelny jenom v županu a žabkách, a na mokré podlaze jsem uklouzla. Ruce i nohy ve vzduchu…“

Počkej, počkej, já si to budu chvíli představovat…. No, a co děláš na Vánoce – budeš tady ve Státech, nebo jedeš domů?
„Pojedu domů.“

Do Československa?
„Do České republiky.“

A jak vlastně slavíte Vánoce v Československu? Také tak šíleně zdobíte jako tady? Řekl bych, že to musí být mnohem přitažlivější.
„No zdobíme, ale ne tak jako tady, je to vše mnohem jednodušší.“

A co nějaké tradice? My máme Santa Clause – a koho máte vy?
„Ježíška.“

Cože? (pokouší se to vyslovit a strašlivě šišlá) To říkáš, když se naleješ a chceš dostat chlapa do postele, ne? No nic, a to je Děda Mráz, nebo Santa Claus?
„To je Santa Claus. A co vlastně děláš o Vánocích ty?“

No já musím být tady a pracovat. Bohužel nebudu moct přijet do Československa. Ale budu tady myslet na tebe, jak tam někde v Československu ležíš na zádech a máš před tím vaším divným Santa Clausem roztažené nohy… (smích)