Simona Chytrová (44): Manžel je po transplantaci orgánů, bojím se o něj

Hlavně mi neumírej!

● Poslední léta trpěl jako zvíře
● Jeho játra vážila dvanáct kilo
● Teď má konečně nové orgány
● Všichni se modlí, aby začaly pracovat

Nastává však kritické období, kdy se situace může každým dnem změnit. „Vítek je silný člověk a bojovník,“ říká Olmerova manželka, herečka Simona Chytrová (44). Přímo v nemocnici nám poskytla exkluzivní rozhovor...

Váš manžel trpěl dědičnou polycystózou ledvin a původně čekal pouze na jejich transplantaci. Proč nakonec došlo i na játra?
„Jeho játra se v poslední době v důsledku cyst značně zvětšila. Byla tak veliká, že kdyby je neodebrali, k ledvinám by se vůbec nedostali. Proto tým lékařů rozhodl o dvojnásobné transplantaci. Odebraná játra vážila 12 kilogramů. Zdravá játra přitom váží zhruba 1,5 kilogramu.“

Kdy a jak se Vítek dozvěděl, že půjde na operaci?
„Jelikož právě točil film pro děti (Zajatci ďáblova chřtánu), poprosil lékaře, aby aktivovali jeho jméno na transplantačním seznamu až po dokončení filmu 28. září. V sobotu 7. října jsem šla nakoupit a kolem půl deváté mi Vítek volal. Řekl mi, že ho právě informovali z nemocnice, aby byl v poledne připravený na telefonu, že pro něho mají dárce orgánů. Celá jsem se rozklepala a pospíchala domů.“

Takže nastal fofr?
„V poledne se nikdo neozval, ale zavolali v jednu. Přijeli jsme do nemocnice. Tam se Vítek dozvěděl, že před ním byl na řadě ještě jeden pacient, pro kterého však byly orgány příliš veliké. Dárce byl totiž mohutný chlap a manžel měl štěstí, že je robustní. Potom už šlo všechno rychle. Vítka připravili na operaci, která začala v 18 hodin.“

Toho dárce znáte?
„Ne, je anonymní. Vítek si jen vzpomíná, jak čekali na vrtulník, který ho přivezl. Každopádně jsem tomu muži moc vděčná.“

Jaké myšlenky vás před transplantací napadaly? Připouštěl si Vítek i možnost, že by se operace nemusela podařit?
„Nervy to samozřejmě byly a hlavně pro mě. Měla jsem v očích slzy a sevřené hrdlo. Vítek je euforický a silný a nezdar si snad ani nepřipouštěl. Dokonce byl nervózní, když se v poledne neozvali. Vysvětlil mi, že se na operaci připravil, že ji chce. Život pro něho nebyl v posledních dvou letech plnohodnotný, spíše se trápil. Kvůli játrům, která mu tlačila na žaludek, měl 12 kilo navíc, třikrát týdně docházel na dialýzu, zkrátka nestálo to za nic.“

Jaké bylo rozloučení před operací? Plné emocí?
„Vítek kladl našemu patnáctiletému synovi na srdce, ať se o mě po dobu jeho nepřítomnosti postará a doma ho zastoupí. Nejvíce mě uklidnil náš mladý, když mi řekl, ať jsem v pohodě. Že prý táta odjel jenom na čas k moři a pak se vrátí. Navíc na 11. října (čtyři dny po transplantaci) jsme měli patnácté výročí naší svatby.“

Operace trvala osm hodin, jak jste ji prožívala?
„Byly to nervy. Do nemocnice jsem měla zavolat kolem půlnoci. V půl jedné mi řekli, že Vítek je ještě na sále. Zkusila jsem to znovu v půl třetí, stejná odpověď. V půl páté jsem se dozvěděla, že operace skončila ve čtyři, ale lékaři si šli odpočinout. Každé volání bylo mimořádně stresující. Až kolem deváté jsem si mohla částečně oddechnout, věděla jsem, že náročná operace dopadla dobře.“

Kdy jste s manželem po transplantaci poprvé mluvila a jaká byla jeho první slova?
„Po druhé hodině odpoledne. Jeho první věta zněla – no tak si sedni! Původně totiž nechtěl, abych ho bezprostředně po operaci viděla.“

Jak je na tom teď?
„Orgány se prý chytly a pracují docela dobře. Ledvina, která začala fungovat už na sále, je prý ještě trochu komplikovanější, a játra vykazují výborné hodnoty. Dokonce nemá ani omezení v jídle.“

Má manžel bolesti?
„Vzhledem k tomu, že má ohromné rány v dutině břišní, dostává utišující prášky a je ve skvělé péči. Co se týče transplantací, patříme v tomto oboru mezi nejlepší na světě. Lékaři jsou tu skvělí, komunikativní a hlavně machři.“

O co se při vašich návštěvách Vítek nejvíce zajímá?
„Vzhledem k tomu, že má na pokoji televizi, má i veškeré informace. Nejvíce ho zajímá syn a jak to spolu doma zvládáme. Největší chuť má na ovoce a na sýry.“

Polycystická nemoc ledvin
Vrozené onemocnění, při kterém na ledvinách vyrůstají hroznovité, tekutinou vyplněné cysty. Jejich zvětšováním dochází k poškozování zbývající ledvinové tkáně, které začínají pracovat nedostatečně a ledviny mohou až zcela selhat.

Život na dialýze
Dva roky byl známý režisér odkázán na dialýzu, protože jeho ledviny nepracovaly. „Třikrát týdně docházím na tři hodiny do nemocnice, kde si naštěstí mohu alespoň číst. Vždy se mi uleví a cítím se mnohem lépe,“ řekl nám Vítek ještě nedávno. Jinak přiznal, že takový život za nic nestojí. „Nemohu se ani na pár dní vzdálit z Prahy, o dovolené nemluvě. Kdyby se nedejbože stala nějaká katastrofa nebo mimořádná situace a nemohl bych do nemocnice, byl by to můj konec,“ komentoval svou závislost na dialýze.

22.10.2006