Zpěvák Dalibor Janda: Kupodivu mě poslouchají i mladé holky!
6 fotografií
Před pár dny vydal jubilejní 20. album, skládá písničky a jezdí po koncertech. V poslední době i s dcerou Jiřinou. Málokdo ví, že po Karlu Gottovi je druhý v počtu Zlatých slavíků, které získal celkem tři.
Idol osmdesátých let Dalibor Janda (58) letos oslavil 30. výročí svatby a Nedělnímu Aha! prozradil, jak to měl s fanynkami, kolikrát se s ním chtěla žena rozvádět a jak ho pronásledovala jedna ctitelka ze Slovenska.
Dalibore, bývaly doby, kdy po vás šílely ženy od Aše po Košice. Jak to máte s fanynkami dnes?
„Starší fanynky zůstávají stejné a kupodivu jsou mezi nimi nové – i mladé holky a kluci. Jsem rád, že si můj repertoár najde i mužské publikum. Mám na mysli i ty kluky kolem čtyřicítky. Ti mladí kolem pětadvaceti zase čekají na dvě tři písničky, na které pak tančí s holkama pod pódiem.“
Co dopisy od fanynek. Stále přicházejí?
„V dnešní době hlavně po mailu. Já nemám svůj osobní mail, chodí mi na adresu vydavatelství, a také mám fanoušky na Facebooku, kde si mě mohou najít.“
Jak to bylo dříve, v době »předmailové«? Kolik dopisů denně vám přinášeli pošťáci?
„Bývalo to kolem dvou set dopisů denně. To byl pak velký problém s odepisováním. Vždycky jsem to ale dělal poctivě a pokaždé mi s tím někdo pomáhal.“
Určitě se mezi dopisy našly i nějaké kuriozity. Utkvělo vám v paměti nějaké nezapomenutelné psaníčko?
„Měl jsem jednu fanynku ze Slovenska, která se jmenovala Čápová. Od ní jsem dostal asi 250 dopisů. Vždycky posílala jednu kopii na úřad vlády a druhou prezidentu republiky. Dopisy mám dodnes schované. Jsou až šestistránkové a velice úhledně napsané. Drobným písmem mi v nich vyznávala lásku, nebo mi naopak zase vyhrožovala.“
Setkali jste se někdy?
„Jednou, když jsme hráli na Slovensku, přišel za mnou pořadatel a řekl mi, že na mě venku čeká nějaká žena. Zeptal jsem se, jestli udala své jméno a když mi řekl, že je to nějaká paní Čápová, ve mně by se krve nedořezal. Přesto jsem za ní šel a dodnes na to nezapomenu. Stála pod rozsvícenou pouliční lampou, sněžilo a ona byla celá promrzlá. Řekla mi: »Daliborček, alebo pán Janda, ako chcete. To som ja, tá paní Čápová, čo vám posielala tie dopisy.« Dále mi oznámila, že moje manželka mi není přisouzená, protože, jak asi nevím, v minulém životě jsme byli manželé spolu. Já a ona. Řekl jsem jí, že by to tedy už mohlo stačit, když už jsme si to v minulém životě prožili. Přikývla, otočila se a odešla. V tu chvíli mi jí bylo tak nějak podivně líto, že se to dá i těžko vylíčit. Už nikdy potom mi nenapsala.“
Jak snášela zástupy fanynek vaše manželka?
„Stávalo se, že někdy sedělo na schodech v baráku, kde jsme dříve v Praze 7 bydleli, třeba sedm fanynek a čekaly, až přijdu domů. Manželka jim dokonce někdy uvařila kafe, některé jsme pak pozvali i dál.“
Měli jste kvůli vašim ctitelkám někdy manželskou krizi?
„S nadsázkou mohu říct, že jsme se rozváděli tak dvakrát do roka, ale letos jsme oslavili 30. výročí společného manželství. Své ženě se divím, že to se mnou vydržela. Kdyby to bylo obráceně a ona byla zpěvačkou, na kterou by všude čekali nějací chlapi, asi bych se už dávno zbláznil. To si vůbec nedokážu představit. Já měl sice spousty kamarádek, ale nikdy to nebylo tak, že bych kvůli některé chtěl rozbít manželství a opustit svou ženu. Vždycky jsem věděl, že v kritických chvílích stojí za mnou a že se máme rádi.“
Oslavili jste kulaté výročí svatby, kde jste se před třiceti lety poznali?
„Oba jsme kdysi pracovali na letišti, ona jako pozemní letuška, já na údržbě letištní plochy a při tom jsem už zpíval s kapelou. Oba jsme tam bydleli na ubytovně, a zkrátka jsem po ní šel.“
Právě jste vydal své jubilejní 20. album, složené z nových skladeb. Jaká je šance dostat nové písně do rádií a tím i do podvědomí posluchačů?
„Šance je vždycky. Aby v dnešní době vešlo ve známost, že ta deska vůbec existuje, je potřeba obsáhnout mediálně strašně moc kroků. Pokud je autor přesvědčen, že se nějaká píseň prosadí, že na desce je nějaký hit, je třeba investovat do reklamy a dostat se do médií. Možností je víc, ale stojí to peníze. Je to v podstatě jako s novým výrobkem na trhu. Je to byznys a nikdo dnes nebude dělat něco jenom ze srandy a jenom proto, aby z toho nic neměl.“
Čistě teoreticky. Pokud by byl začínající zpěvák přesvědčen, že má v záloze skutečný hit, kolik by si měl připravit peněz, aby se o tom někdo dozvěděl?
„Mohlo by to spravit 200 tisíc, což je úplné minimum. Pokud ale vezmu v úvahu ještě natáčení té písničky a studio, tak kolem toho půl milionu určitě. Když má někdo bohaté strýčky a bohaté tetičky, má šanci. Je tady spousta lidí, kteří nevědí co s penězi. Když si vezmou nějakého zpěváka pod křídlo, tak si myslím, že by z něho velice rychle mohli udělat hvězdu.“
Jak jste na tom vy? Kolik koncertů do roka tak v průměru uděláte?
„Jedna věc je, kolik koncertů bych udělat mohl a druhá, na kolika se s pořadateli ve finále dohodnu. Aby to bylo oboustranně zajímavé. Každý by měl znát svou cenu, tedy výšku svého honoráře. Čili těch, co mají zájem o vystoupení, je zhruba třikrát víc než těch, se kterými se nakonec dohodnu. Další roli totiž hrají termíny jednotlivých vystoupení. Loni jsme udělali asi 92 koncertů, což chci letos tak na polovinu omezit.“
Můžete prozradit výši vašeho honoráře?
„Mám celkem tři pořady. Jeden jezdím s dcerou Jířou, další jenom s kytaristou a třetí s kapelou Prototyp. Náš honorář za třičvrtěhodinový pořad, pokud jedeme pouze s kytaristou, činí 60 tisíc plus daň a doprava. Koncert s kapelou je pochopitelně o hodně dražší. To není žádné tajemství.“
6 fotografií
