Tomáš Hanák: Jsem vůdce bandy!

Tomáš Hanák (49) v mládí reprezentoval Československo ve veslování a za svůj život vystřídal spoustu pracovních profesí. Je tváří charitativního pořadu Pomozte dětem a několikrát byl vyhlášen nejcharizmatičtějším krasavcem mezi českými celebritami. V těchto dnech dotočil kriminální komedii Prachy dělaj člověka, ve které ztvárňuje vůdce bandy lupičů. Jak si tuto roli užíval a o čem komedie bude, nám prozradil v Tunisku, kde se film natáčel.

Tomáši, myslíte si, že se film bude divákům líbit?
„Snad jo, v tomhle žánru tady nic podobného dlouho nebylo. Za vzor jsme si brali francouzské loupeživé komedie, Belmonda, Venturu a spol. To znamená žádné crazy, kde se honí chlapi s bambitkama a dělají si strachy do kalhot. Občas se tam vyskytne i vážnější poloha, ale k nějak extra hlubokému zamyšlení nikoho nutit nebudeme. Tak přísahám.“

A čím ještě bude film pro diváka atraktivní?
„Tak především tam hraje Hanák. A pak taky tím, že trio hrdinů vymýšlí a kuje své plány a pikle obvykle na koleni, po »kutilsku«. Prostě pěkně po našem. Takový receptář většinou ne moc prima nápadů. Jenže ono se jim to nakonec většinou podaří! Ale protože krást je zločin, přijde i trest. O hlavu sice nepřijdou, ale samým zoufalstvím málem ztratí rozum. Ale už dost – více se dozvíte na plátně. Podle toho, co jsem zatím viděl, to fakt nevypadá nejhůř.“

Jak se vám spolupracovalo s ostatními kriminálníky?
„Michal Suchánek je mikrokomik. Tím nenarážím na jeho podměrečnou – basketbalisticky bráno – výšku, ale na jeho schopnost bez velkých gest a grimas nadělat celé ávie humoru. Ale on má navíc ve filmu i zatraceně vážné a hlavně zatraceně dobré polohy! A Ondřej Vetchý? Chcete pro své noviny sólokapra? Tak si pište: Ondřej je skvělý herec. To je bomba, co?“

Není, já to věděla. Jak jste se vlastně na roli šéfa lupičů připravoval?
„Nějak moc jsem se nepřipravoval, jen občas jsem vyvezl rodinu někam do města, třeba na Staromák. Vymyslel jsem nějaký plán a pak už jsem jen čekal v kavárně, jestli je chytí, nebo jestli si půjdeme užít do shoppingparku. Synka jednou chytli v tramvaji, dceru v šatně v Národním – stačilo ale říct, že jejich otec je ten kouřící charizmatik Hanák, a hned je pustili.“

Film je inspirován největšími krádežemi peněz u nás. Jaký máte pohled na tyto zločiny vy?
„Když je někdo tak dobře všemi mastmi namazaný, že dokáže vymyslet i provést loupež bez krve a násilí, tak mu většina lidí fandí, byť tajně. Navíc, uvážímeli výšku úrokových sazeb našich finančních ústavů a desítky jejich nejrůznějších poplatků, pak opravdu není na místě mít vůči bankám nějaké velké ohledy. Hlavní problémy jsou tedy jen dva: najít cestu do trezoru. A najít odvahu. To druhé se mi bohužel v životě nepodaří.“

Jak se vám líbilo v Tunisku?
„My jsme tu už byli párkrát s rodinou. Rozvinutý průmysl turistický. Pláže pokryté ochrannou vrstvou opalovacího krému. Spálené ženy tancují, jak animátor píská. Projížďka na starém třínohém dvouhrbém velbloudu mimo chodník, fotka se snědým kuchařem, večer adrenalinové bingo. Ale když člověk sedí tváří v tvář obzoru, naslouchá šumu moře a ještě se do toho uchechtne racek, pak se na všechen ten allinclusive cirkus vůkol dá zapomenout. Ano, týdenní pobyt v hotelu lze přežít. Deset dnů je ale už zhruba o týden víc, než je zdrávo. A čtrnáct dní se přečkat prostě nedá. Není divu, že těla sebevrahů putují letecky domů většinou už dvanáctý den.“

Jak nejraději trávíte dovolenou? Spíše relaxační, nebo poznávací?
„Když máte rodinu s věkovým rozptylem 49, 30, 18, 16 a 7, je těžké najít společnou trasu. Mě už zase pomalu začínají bavit pískové bábovičky, ale dcery chtějí tančit, žena se vyhřívat. Jednodušší to bylo, když byl člověk sám nebo jen s partnerkou, tenkrát stačil stop a spacák. Baťoh allinclusive. Ale tenhle romantický způsob cestování se možná brzy vrátí, protože hotelový tramping už nás baví čím dál tím méně.“

Mluvíte perfektně francouzsky. Kde jste se to naučil a jaké jazyky ještě ovládáte?
„Perfektně ne, ale možná to docela obstojně zní. Baví mě to. S omezenou slovní zásobou vám nezbývá než divoce kličkovat, hledat větné objížďky, vyhýbat se časovým souslednostem. Na gymnáziu jsme měli kromě franštiny a ruštiny ještě latinu, pak jsem přemluvil půlku třídy, abychom měli ještě španělštinu. A narodil som sa v Kremnici.“

Za svůj život jste vystřídal spoustu zaměstnání, od skladníka dek přes kulturního úředníka a loutkoherce až po číšníka. Na jakou práci vzpomínáte nejraději?
„Na práci u rybářů v Jindřichově Hradci. Pomocné práce, opravy hrází a bašt, míchání malty, karty, pivo, koupání, deputátní husy, kachny, ryby. Romantika mrtvého pohraničí bolševických časů. Maringotka plná příjemných, po čertech zábavných lidí. Dodnes se mi stýská. Už je to čtvrt století. Pak už to šlo jen dolů, takže to logicky muselo skončit u herectví a moderování.“

Co s tím?
„Ale ono mě to občas i baví, hlavně se Sklepem, ale finanční hledisko začíná být jediným motorem. Ale stěžovat si nebudu. Máme se dobře, navíc mám naději, že až natáhnu perka, noviny tomu věnují možná i tři řádky na straně 16. A to nikdo z naší rodiny ještě nedokázal.“

Uvidíme vás i v televizi? Máte v plánu rozjet ještě nějaký další pořad?
„Myslíte po Vodopádu? Po mé ostře nabroušené show? Tak tupý zase nejsem, abych to zkoušel podruhé. Býval jsem natolik nervózní, že mě i rodina přemlouvala, ať toho nechám. Rád bych zkusil teleshopping, nabízet nějaké zboží. Třeba ty vyfukovací plastové vaky, jak do nich člověk nacpe celý dům, vysaje vzduch a strčí to hravě pod postel. Problémem je, že pokud tam člověk strčí opravdu celý dům, tak pak vak už vlastně není pod co strčit. Asi se bude natáčet pokračování Dobré čtvrti, prý i Místa v životě. A v srpnu začíná Tomáš Vorel režírovat svůj nový film Gympl, kde hraji studenta s problémem s dredem. Nebo jeho otce? Teď nevím…“

Jak vám imponuje, že jste byl dvakrát zvolen krasavcem roku?
„Krasavec je víc než savec. Tím spíš mě mrzí, že mě loni předběhl Milan Baroš… (smrknutí) …jenže on je opravdu až čarokrásný, když si třeba uhlazuje vlasy za svá jemně tvarovaná ouška… Každopádně, mámě jsem o tom raději ani neřekl, byla by z toho, chuděra, celá špatná. Stejně jako já si totiž myslí, že krása je na člověku to zhola vůbec nejdůležitější!“

Tomáš Hanák

* 27. března 1957, Kremnica
Stav: ženatý
Děti: 3
Televizní seriály: Zdivočelá země, Místo nahoře, Místo v životě.
Filmy: Pražská pětka, Díky za každé nové ráno, Král Ubu, Pasti, pasti, pastičky, Kledba bratří Gri-mů, Otesánek, Cesta z města, Rebelové, Mazaný Filip, Prachy dělaj člověka.