Frištenský by oslavil 130 let! Nedělní Aha! našlo jeho praneteř! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Frištenský by oslavil 130 let! Nedělní Aha! našlo jeho praneteř!

Frištenský byl také mistrem reklamy. Sám si nechal tisknout pohlednice, na kterých ukazoval světu svou vypracovanou muskulaturu. Obvod bicepsu měl takřka 50 centimetrů.
Frištenský byl také mistrem reklamy. Sám si nechal tisknout pohlednice, na kterých ukazoval světu svou vypracovanou muskulaturu. Obvod bicepsu měl takřka 50 centimetrů.  (Aha! – Karel Kopáč, archiv Zdeňky Frištenské)

Na svém kontě měl kolem 10 000 vyhraných zápasů. Stal se vzorem pro mnohé generace zápasníků, kulturistů i atletů. Titul profesionálního mistra Evropy v zápase vybojoval ještě v 50 letech. Přátelil se se sportovci, umělci i politiky.

Podle něj se jmenují stovky posiloven v USA. Stal se legendou, byly o něm napsány desítky knih, hrál ve dvou filmech. Zítra, 18. května, si připomeneme 130. výročí jeho narození. O koho jde? Přeci o zřejmě nejúspěšnějšího sportovce naší historie, zápasníka v zápase řecko-římském Gustava Frištenského! O tomto českém velikánovi nám ledasco prozradila jeho praneteř, Zdeňka Frištenská!

Kdo byl Gustav Frištenský?

Narodil se 18. května 1879 ve vesničce Kamhajek u Kolína. Údajně vypadal nejprve na neduživé dítě, jenže to se brzy změnilo. Dřel na statku rodičů, jako šestiletý už sám oral, v deseti letech házel na sýpku padesátikilové pytle s obilím, ve dvanácti sám udržel koním nohu při kování. Vyrobil si dokonce primitivní činky z kamenů a začal pracovat na své fyzičce. Vyučil se řezníkem a v roce 1901 v barvách brněnského klubu Hellas získal první titul – mistra Moravy. O dva roky později už se stal amatérským mistrem Evropy poté, co jako nejlehčí zápasník (a prakticky bez zkušeností) úplně seřezal celou evropskou špičku včetně stodvacetikilového Dána Eggebera, kterého roztočil nad hlavou jako v kresleném filmu a práskl s ním o žíněnku. Tehdy se zrodila legenda. Později se dal k profesionálům a začala dlouhá léta Frištenského nadvlády nad zápasnickým světem. Navštívil Rusko, USA, projel celou Evropu. A všude se před ním soupeřům klepala kolena. V roce 1909 se oženil s dcerou sládka z pivovaru v Litovli, kde se i v roce 1917 definitivně usadil. Dnešní stereotyp nemyslící hory svalů postavil na hlavu tím, že se velmi zajímal o kulturu, se spoustou umělců (Petr Bezruč, Auguste Rodin, Guillaume Apollinaire, František Kmoch, Ondřej Sekora, Alois Jirásek atd.) se dokonce i přátelil. Zemřel v roce 1957 v milované Litovli.

Kliknutím zvětšeteKliknutím zvětšete
Přiletěli Frištenští až z Ameriky

Gustav Frištenský nikdy neměl vlastní děti. Nejspíš i proto děti tolik miloval a dělal pro ně všechno, co uměl. Podporoval finančně různé dětské sportovní oddíly, stavěl pro ně školy a hřiště. Přesto, že vlastní děti neměl, je rodina Frištenských obrovská. Jedna její velká větev žije ve Švýcarsku, další pak v USA. Opatrovatelem jména Frištenský a jakousi správkyní tohoto slavného jména u nás se stala paní Zdeňka Frištenská (51), praneteř slavného zápasníka a v současné době ředitelka Městského muzea v Litovli. „Od malička jsem bydlela v baráku, kde Gustav 40 let žil. Můj tatínek všechny dokumenty a věci skladoval, já jsem potom jenom plynule navázala. Mám to teď ovšem jednodušší díky moderním technologiím,“ vypráví paní Frištenská. Dvakrát se jí dokonce podařilo zorganizovat celosvětové setkání Frištenských. „Tenhle nápad už taky měl můj otec kdysi dávno. Za komunistů to samozřejmě tak moc nešlo, povedlo se nám to tedy až teď,“ pokračuje ve vyprávění praneteř slavného zápasníka. Obou setkání v letech 2004 a 2007 se zúčastnilo více než 150 Frištenských, nejvíce jich dorazilo z Česka a Švýcarska, výrazné zastoupení měla i větev pocházející z USA.

Kliknutím zvětšeteKliknutím zvětšeteKliknutím zvětšete
Byrokratický volný styl

Jedním z cílů paní Zdeňky je vybudovat v Litovli muzeum Gustava Frištenského. Tenhle plán jí ale již několik let hatí byrokracie. Pozůstalost v podobě pohárů, medailí, listin a dalších věcí, které byly po zápasníkově smrti v roce 1957 odvezeny z Litovle a podle protokolu »prozatímně zapůjčeny do úschovy státního muzea«, totiž leží v archivech Národního muzea v Terezíně a muzeum dosud odmítalo bavit se o jejich převozu do Litovle. Teď se podle Frištenské snad blýská na lepší časy. V plánu je dokonce putovní mezinárodní výstava, turné po USA, které by mělo kopírovat trasu, kudy v letech 1911 a 1913 projížděl sám Gustav. Nezbývá než Zdeňce Frištenské a všem lidem, kteří se o odkaz jednoho z nejúspěšnějších a ve světě nejznámějších Čechů starají, popřát hodně štěstí. Frištenský totiž opravdu nebyl jenom nějaký silák. Celý život byl velkým vlastencem, vzorem pro děti a mládež, člověkem, který podporoval kulturu, školství i dobré jméno Československa ve světě. Hrál dokonce ve filmu, vyšlo o něm několik knih a další vzniká v počítači Zdeňky Frištenské.

Sprostá básnička o Frištenském - Kde se vlastně vzala?

Kliknutím zvětšeteKaždý jistě v životě slyšel prastarou populární říkanku »Borec Gustav Frištenský z okna skákal na ženský. Jednou skočil na ženskou, udělal z ní Frištenskou«. Ptali jsme se Zdeňky Frištenské, jak tato říkanka vznikla. Byl snad prastrýc Gustav holkař?

„Netuším, kde se to vzalo. Gustav rozhodně nebyl žádný proutník. Celý život velmi miloval svoji ženu a pokud vím, s žádnou jinou nic neměl. Byl to nesmírně pohledný chlap, hodně žen by ho jistě přivítalo ve svém loži rádo, ale to nebylo nic pro něj.“

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.