Bolek Polívka (74) napsal svůj živočichopis: Vzpomíná v něm na rodiče
Poslední červencový den bude mít pětasedmdesát! Herec, mim, režisér i principál Bolek Polívka (74) se narozeniny rozhodl oslavit na jevišti. Napsal si a vytvořil autorskou inscenaci Sága aneb Vizovský zázrak, kde se proměnil se v malého Bolečka, co vzpomíná na svůj život.
Narodí se hned na začátku. Přímo na scéně, mezi dvěma umělýma obříma nohama, vyleze mimino ve velikosti dospělého. Plešaté, nahé, připomínající panenku z hororu – »malý« Boleček. „Je to taková reminiscenční hra, groteskní životopis jednoho Valáška z Vizovic. Vychází z reality, kterou jsem žil,“ říká Bolek. Na scéně je často sám, nebo s miminem, hraje svého tatínka s knírkem, maminku v paruce a kloboučku s liščí kožešinou kolem krku i další postavy. Později se k němu připojí i jeho současná, třetí, manželka Marcela (54) či jejich syn Jan (20). Ani jeden z nich ještě nehrál, sbírají první zkušenosti. Jenda se věnuje basketbalu a nově i malování.
„Pracovně tomu říkám obklopené sólo. Jsem tam já a ostatní, kteří jsou mi víceméně k ruce,“ usmívá se Bolek. Novou autorskou komedii pojmenoval Sága aneb Vizovský zázrak. „Moji přátelé, ochotníci z Vizovic, mi kdysi dávno s hrdostí oznamovali, že chystají nové představení, které se bude jmenovat Vizovský zázrak. Zažertoval jsem: To je o mně? Teď se mi ten název hodí,“ líčí Bolek, proč přišel právě s tímto titulem. Sám je jeho autorem, režisérem i hlavním hercem. „Jsem nejen starcem, ale stále i dítětem,“ vysvětluje, proč se na závěr v obří mimino promění sám.
Bolek Polívka se dočkal nového divadla, bude v tzv. Bílém domě.
Jakou chystá oslavu
Poslední červencový den oslaví půlkulatiny. „Už mi táhne na pátýho boxera,“ směje se Bolek. „Já mám totiž psy, boxery,“ upřesňuje. „Budu slavit jako každý, s kamarády, s rodinou. Oslavy mám rád,“ dodává Bolek, který je sám šestinásobným otcem. Nejstrarší dcera Kamila má 49, nejmladší Mariana 16 let. „Nedávno mi říkala: Tatínku, děti se mně smály, že mám staršího otce. A já jsem jim řekla: Ano, je starý, ale myslí mu to,“ směje se herec.
Pravý Vizovjan
Hrát začínal už jako kluk s vizovickými ochotníky. K lásce k divadlu ho přivedl tatínek Jaroslav, který sám chtěl být hercem, dědeček si to ale nepřál. Aby synovi jeho sen rozmluvil, najal potulného herce, který mu namluvil, že má slabý hlas. Nakonec se stal drogistou v lékárně a herectví si nechal jako koníčka. Ve čtyřech letech přivedl do vizovické sokolovny i syna Bolka a daroval mu klaunský nos, který s ním pak zůstal spjatý celý život. Toho, že se Bolek stane profesionálním hercem, se bohužel nedožil – zemřel v jeho osmnácti. Byl starší, v době Bolkova narození měl přes padesát, což v té době nebylo obvyklé.
Valach na koni
Kdysi byl vášnivým jezdcem, dnes už má ke koním respekt. „Měl jsem boreliózu a operaci třísla, tak už asi tři roky nejezdím. Ale snad se ještě vyšplhám. Když tak budu bivakovat na úbočí koně,“ směje se komik. „Říká se, že jestli chceš dobře jezdit na koni, musíš se naučit myslet jako kůň. A já, jako Valach, to mám usnadněné,“ dodává.
Víte, že…
…jméno Boleslav má po své mamince? Ta se jmenovala Boleslava. Přátelé mu však většinou říkají Bolek.
Bolek Polívka: Promluvil o stavu Bartošky