Fotograf Miloš Schmiedberger o Štaidlovi: V ŠATNĚ ZRADIL GOTTA!
33 fotografií
Má co vyprávět! Před objektivem Miloše Schmiedbergera (76), nejznámějšího filmového fotografa, se vystřídala řada hvězd. Osud ho zavál i do pozice manažera Jiřího Krampola (85) a Ivety Bartošové (†48), od jejíž sebevraždy uplyne 29. dubna 10 let.
Pamatujete si první filmy, které jste fotil?
„Myslím, že to byla kriminálka Vím, že jsi vrah a komedie Bohouš. Když chtěli, aby Bohouš Sovákovi olizoval obličej, mazali mu ho sádlem. Když nechtěli, aby něco snědl, potřeli to česnekem... Natáčení jsem poznával za pochodu. Byla to bezvadná práce. Pak jsem fotil i druhý díl, Bohoušův syn. Tam se stalo, že se bernardýn, který hrál Bohouše, v jednu chvíli naštval a skočil na Mahulenu Bočanovou, která byla ještě malá holčička. Seknul ji tak nešikovně, že jí rozseknul čelo, dodneška má na něm jizvu. Hodil jsem ji do auta a mazali jsme do nemocnice, Mahulenu sešili a pak se natáčelo vesele dál.“
Setkával jste se při práci s řadou hereckých bardů. Jaký jste s nimi měl vztah?
„Hned pak jsem nastoupil na první televizní seriál, což byl F. L. Věk, který mi jako fotografovi doopravdy nastartoval kariéru a otevřel cestu k těm nejvyšším. Velice jsem se spřátelil s Radkem Brzobohatým, se kterým jsme se kamarádili až do jeho smrti, s Vláďou Menšíkem a dalšími. František Filip, který to režíroval, vytvořil ohromnou hereckou rodinu. Natáčení trvalo skoro dva roky a když skončilo, skoro jsem brečel.“
Na jaký okamžik vzpomínáte nejraději?
„My se navyváděli věcí! Třeba když se na F. L. Věkovi Radek ženil, bral si Jiřinu Bohdalovou, tak jsme mu v hostivařském ateliéru upravili jednu kancelář jako pohřebiště! Rekvizitáři přinesli rakev, udělali mu v ní lůžko na poslední cestu, zavázali mu oči a přivedli ho tam. Když si pásku sundal, stál tam celý štáb se svíčkami, Franta Filip mu hrál na housle nějakou smuteční písničku jako na rozloučení se životem, no Radek se mohl zbláznit smíchy. Dělali jsme takovéhle legrácky.“
Kromě filmů jste ale fotil i slavné zpěváky, včetně Karla Gotta...
„To tak přišlo. Na natáčení jsem se skamarádil s herci, ti mě pak zvali na představení, kde jsem se vždy s někým seznámil. Třeba s Pepíkem Lauferem, který mě přivedl ke Karlu Gottovi, kterému jsem pak fotil pár obalů na jeho desky. A do toho zase vstoupil Láďa Štaidl, Iveta Bartošová... a tak se to nabalovalo. S Láďou pak vznikla dlouholetá spolupráce a dá se říci, že jsme byli kamarádi na život a na smrt.“
Soudkyně k případu krádeže písně Karla Gotta zahraniční hvězdou
Jaký byl Štaidl?
„Byl tvrdý obchodník. Vyžadoval disciplínu a jasnou finanční strukturu. Když jsem k němu nastupoval, zeptal se mě, jaké peníze bych si představoval. Já na to nebyl připravený, nevěděl jsem a on mi říká: jak ty chceš dělat showbyznys, když si neumíš říct ani o vlastní peníze? Tak jsem vypálil osm tisíc, což bylo v roce 1989 dost peněz, a on: no konečně to z tebe vypadlo, to se nauč, protože když budeš zastupovat agenturu, musíš vždy jednoznačně říci, co to stojí a kdo to zaplatí. A toho se držím dodnes.“
A funguje to?
„Spousta lidí mě za to mydlí a nemá mě rádo. Ale ono je to tak, že u kafe ve vinárně vám každý slíbí všechno, třeba Jirkovi Krampolovi představení nebo knihu, já se pak zeptám, kdo to zaplatí, a nastane hrobové ticho. Nedávno jsme jeli do Českých Budějovic, kde si Jirku pozvala jedna firma. Sranda, kafíčko, dvě hodiny jednání, domluví se cena, a vše v pořádku, pan šéf řekne, že to berou. Vrátíme se domů, začneme přípravné práce, a pan šéf pak nebere telefony týden, dva, měsíc, nereaguje na mail, a takhle uteče rok. Nechápu, proč to ti lidé dělají, dnes je obrovská móda vše slíbit a nic nezaplatit.“
Dostali jsme se ke Krampolovi, jemuž děláte manažera. Jirka má poslední roky dost zdravotních potíží, neměl by se víc šetřit?
„On je neřízená střela. Nemá sitzflajš. Dají ho dohromady, on vypadne z nemocnice a začne rajtovat tuhle a támhle. Jeho zdravotní stav odpovídá věku, má průdušky, zavodňuje se, má potíže s chůzí, jenže on se cítí jako king. To je celý ten problém.“
Pro zmíněného Ladislava Štaidla jste se jako manažer staral o Ivetu Bartošovou, tam to bylo jak?
„Začalo to tím, že na zkoušce v Ládví Láďa Štaidl řekl v šatně Karlu Gottovi: nazdar, končíme. Myslím, že dost nevhodným způsobem, ale to už se nedá nic dělat. To bylo mezi nimi za zavřenými dveřmi. Pak zkouška pokračovala a tam teda byla atmosféra, že jsem myslel, že tam na sebe vezmou cirkulárku. Karel to vůbec nevěděl, nejdřív myslel, že to není pravda. Ale bohužel to pravda byla a hned druhý den jsme se s Láďou sešli u něj v kanceláři, kde mi řekl, že začíná s Ivetou Bartošovou a nabídl mi práci. Řekl, ať vymyslím, co chci a on že to zaplatí. A takhle jsme vymysleli řadu projektů.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Deníku Aha! (9. 3. 2024)
Štaidl měl přání, které si nestihl splnit. A Farna ukázala nové tělo. Jak to dokázala?
33 fotografií
