Peter Pecha (36): Najednou mi chyběl motor!
Pochází ze Slovenska, ale dnes trvale žije v Praze. Ve svých šestatřiceti letech už ztvárnil na spoustu činoherních i muzikálových rolí nejen v české, ale i moravské a slovenské metropoli. Je držitelem Ceny Thálie z roku 2018 za titulní roli v muzikálu Rocky. Herce a zpěváka Petera Pechu ale můžete vidět nejen na pražských divadelních scénách, převážně v Divadle Broadway, ale zahrál si i v seriálech Slunečná, Modrý kód či naposledy v seriálu Kamarádi. Jeho životní láskou a manželkou je kolegyně, spolužačka z vysoké školy Kateřina Pechová (38). Vzali se v září 2019. Volný čas rád tráví v posilovně nebo na golfu. Kde se Peter cítí doma? Jak se vypořádal s loňským vyhořením? A co řekl o návštěvách kosmetického salonu?
Petře, pocházíte ze Slovenska. Jak vám v Česku říkají?
„Různě. Nebráním se oslovení Petře, to je taková ta nejmilejší forma, ale někdy mi říkají i Petere, kdy se snaží zachovat kořen toho slova, což je takové divné. (usmívá se) Nejčastěji mi ale říkají Péťo nebo krátce Peťo. Trošku mě ale zamrzí, když mi někde řeknou Petr Pecha. Na to je vysazený můj taťka, který to vždycky hodně prožívá, protože jsem Peter po něm.“
Češtinu ale máte výbornou. Bylo těžké zbavit se měkkého přízvuku?
„Vlastně ani tolik ne. Moji rodiče jsou sice oba Slováci, ale bydleli jsme a rodiče stále bydlí v pohraničí v městečku Gbely. Jsme takzvaní Záhoráci, to znamená, že máme trošičku moravský dialekt v rámci slovenského regionu. Hodonín je vzdálený nějakých 10 km vzdušnou čarou, blízko je také Břeclav a Pálava, kde máme taky rodinu, takže Morava mi byla vždycky blízká. Navíc když jsme byli malí, tak byl pro nás ohromný problém chytat slovenské kanály, takže jsme koukali většinou na české, takže se na nás český jazyk »lepil« daleko rychleji.“
Praha je nyní váš domov?
„Člověk říká, že domov je tam, kde má rodinu. V tuto chvíli je to moje žena, a s ní jsem doma v Praze. Za rodinou na Slovensko se ale často a rád vracím.“
Jak dlouho jste už ženatý?
„Šest let. Ženil jsem se v roce 2019.“
Kde jste se spolu tehdy potkali?
„Byli jsme spolužáci na Janáčkově akademii. V březnu to bude už šestnáct let. Chodit jsme spolu začali pár měsíců po tom, co jsme nastoupili do prvního ročníku. Všichni kolem nás viděli, že jsme po sobě od začátku pokukovali, a pak přišla jedna spolužačka a povídá mi: Péťo, tak chodíte s tou Kačkou, nebo ne? Kačka říkala, že ano. Tak jsem řekl, že teda jo.“ (rozesměje se)
Zmínil jste, že jste studoval na Janáčkově akademii. Měl jste už tehdy namířeno k muzikálům?
„Já jsem vlastně nikdy nepřemýšlel o tom, že bych byl muzikálový herec nebo herec vůbec. Jako dítě jsem byl ale velmi hudebně aktivní. Měl jsem kapelu, zpíval jsem, chodil jsem na základní uměleckou školu na kytaru… Když jsem pak po gymnáziu řešil, kam jít dál, hledal jsem vysokou, kde by se dal studovat moderní zpěv, a to nabízela JAMU v rámci oboru muzikálového herectví. Bylo mi sympatické, že budu pořád v kontaktu s hudbou, a zároveň se můžu zdokonalovat jak v technice, tak v dovednostech třeba hereckých a tanečních. Za ty čtyři roky se to ale nějak celé otočilo, a já jsem začal dostávat víc nabídky herecké než pěvecké s kapelou nebo jako sólový zpěvák, tak jsem se začal živit herectvím. A v tom jsem se zabydlel.“
Před začátkem prázdnin jsme vás mohli vidět i v seriálu Kamarádi na Primě...
„To bylo moc fajn. Hrál jsem tam takového osobního strážce rodiny Majerů. Musím říct, že jsem měl z té role obrovskou radost, protože jsem si říkal, že budu úplně jako Kevin Coster v Bodyguardovi. (směje se) Navíc to byla práce v milém prostředí, se skvělými lidmi a výborným štábem, bylo to prostě fajn.“
Pojďme k práci. Je Divadlo Broadway vaším pracovním domovem?
„Absolutně. Co se Prahy týká, tak to bylo první divadlo, kde jsem nazkoušel svůj první muzikál Mata Hari. V roce 2013 měl premiéru a byl to vlastně můj první vstup do Prahy. Dnes tady hraju vlastně ve všech kusech.“
Zažíváte tedy profesní spokojenost? Nejen to čtěte v tištěném APŽ číslo 33.
