Vrba zpovídá Nového: Skončil jsem málem v kriminále!

Pavel je také vášnivým »zahradníkem« a na své chalupě má vysazené i různé cizokrajné květiny. V rozhovoru prozradil i to, že prošel snad všemi profesemi od kuchaře až po traťového dělníka.

Ty jsi teď skončil zkoušku a jedeš na zájezd s divadlem Ypsilon. Kam jedete a co budete hrát?
„Jedeme do Čáslavi s Vinobraním od Nedbala a jsme pravděpodobně jediné divadlo v Praze, které hraje operetu.“

Pavle, už jsi ve studiu Ypsilon dlouho, viď?
„Jsem tady sedmnáctou sezonu a rád. Ypsilonku si vymyslel Jan Šmíd, aby se měl na vojně, jak ulejt. A Miroslav Kořínek, který byl na té samé vojně se přidal a zakladatelem je i Petr Popelka – bohužel na podzim umřel. Nebo třeba herec Jirka Lábus je ve Studiu Ypsilon od školy.“

Nyní jste měli nějaké výročí od založení divadla?
„V roce 1964 jsme vznikli, takže čtyřicet dva let. Vydali jsme krásnou knížku ke čtyřicetinám, je to kompletní historie Studia Ypsilon.“

Já tě znám z tenisových, fotbalových a bowlingových klání, kde jsi vůdčí osobnost a často ovlivňuješ průběh klání.
„Já ale rozhodčí nikdy nepodplácel!“

Ne, to jsem nemyslel. Jsi dominantní, ale tady musíš poslouchat. Máš s tím nějaký problémy?
„Ne, vůbec. Mě to docela baví. Tady v divadle jsme hlavně proto, že nás to baví.“

Předtím jsi byl v divadle v Příbrami. Nebo řekni, jak to šlo za sebou.
„Začínal jsem v Příbrami jako elév, nastupoval jsem 3. září 1969, poté následovaly Karlovy Vary a zase zpátky do Příbrami. Mezitím jsem se živil i trošku jinak, ale nakonec jsem rychle zmizel z Příbrami, smrdělo to kriminálem, protože bych někoho přizabil.“

Jako z vedení?
„Ne, z vedení... Traplboys tam byli. Víš, kdo byl Vojtěch Trapl? »Gigant« a »Michelangelo« socialistické kultury, autor několika spartakiádních skladeb a tak dále. Skončil jsem málem v kriminále. Přišel na to, že si z něj dělám srandu, až koncem zkoušení jeho hry, bylo to krutý. Naštěstí tehdejší ředitel, to bylo koncem osmdesátých let, se za mě postavil. Dělal jsem pak i na dráze, traťovýho dělníka a když mi zavolali, jestli nechci do Ypsilonu, byl jsem rád. Já se do Ypsilonky tlačil přes deset let a celou dobu se připomínal. Áda Kout emigroval a soudruh Lokajíček z Národního výboru hlavního města Prahy, komunista a ideolog přes kulturu, později ředitel Playboye, řekl, že místo musejí rychle obsadit, aby o něj nepřišli. Zavolal mi Jan Šmíd, jestli nechci k nim do Ypsilonky, zeptal jsem se, kdy mám nastoupit a Honza odvětil, že zítra je zkouška od desíti. Takže rovnou z dráhy jsem šel na zkoušku a stal se členem souboru. Trošku byl problém, že jsem podepsal v roce 1989 Několik vět. Měl jsem jít k řediteli, ale k tomu už nedošlo.“

To bylo 3. září?
„Jo.“

To je nějaká písnička, viď?
(zpívá) „Úterý, třetího zaaáří... To jsou narozeniny mé matky.“

Občas taky moderuješ nějaký akce, prý když moderuješ hodinovou akci, tak je z ní rázem dvouhodinovka.
„Jak kdy. Mám povídání, který obhospodařují Pražské kulturní služby. Jezdím po republice a vyprávím příběhy ze svého života. Jmenuje se to Co život dal a … aneb? To už nevím, jak to je dál.“

Jsi i zasloužilý dědeček.
„Mám třináctiletou vnučku, takže za tři roky je již pravděpodobný, že bych mohl být praděda.“

A Matěj?
„To je vnuk, je mu jedenáct.“

Nejoblíbenější seriál mých pětiletých dvojčat Adama a Evy je Zdivočelá země, ve které hraješ.
„Ať se učí, aby si to pamatovali.“

Já jim pořád vysvětluji, co dělali komunisti a tak.
„Mám kamarádku a její babička na seriál kouká a vždycky u toho vykřikuje: Jo! Přesně takhle to bylo! Takovíhle jsou hajzlové, ti komunisti. Ale hraje se to dobře. To říkal pan Werich: Proč se kladní hrdinové hrají tak špatně? No protože příkladů je málo.

Zdivočelá země je úžasný seriál, točil se prý v Krušných horách?
„Ale ne, to se točilo ve středních Čechách a trochu ve vojenským prostoru Na Doupově.“

To mi říkal Jirka Langmajer, tak to je asi slabší ze zeměpisu.
„V Krušných horách jsme nebyli vůbec, on má špatnou paměť, ještěže si pamatuje text. (směje se) Pan Stránský napsal třetí sérii a v zimě by se mělo začít točit. Tady mé hajzlovství dojde k vrcholu. Moje idea byla, že kdyby to byly sedmdesátý léta, tak bych se vrátil jako krajský tajemník přes zemědělství. Pan Stránský to ale pojednal trochu jinak.“

A co seriál Náměstíčko?
„Hrál jsem syna Ljuby Skořepové. Nyní se točí v České televizi pokračování s názvem Příkopy a tam se moje postava už pořádně vybarvuje.“

Myslíš si, když v televizi je velké množství seriálů, že se lidem nepletou?
„Moje žena a její máma je sledují docela pečlivě a mají v tom pořádek. Tedy hlavně v těch seriálech na Nově. To píšou ženský pro ženský, proto nejsou plné násilí, rvaček, jak my chlapi máme rádi sem tam nějaký konfliktíček…“

Nemůžu se nezeptat na tvou vášeň pro šortky, jak to začalo?
„Už pětadvacet let chodím téměř jen v šortkách. V Karlových Varech jsem potkal člověka, který v mínus dvaceti stupních měl kraťasy, my jsme se zapovídali a já to od něj chyt.“