Komik Lukáš Pavlásek (44): PŘILETĚL JSEM Z MARSU!
24 fotografií
Diváci ho znají jako průkopníka a jednu z nejvýraznějších tváří české stand-up comedy. Ta byla ale pro Lukáše Pavláska (44) spíše způsobem, jak se dostat k vysněnému cíli – divadlu. Co je v životě populárního baviče důležité a kterou z manželek si ve skutečnosti nevzal?
Vystudoval jste Střední knihovnickou školu, to jste opravdu měl v plánu živit se jako knihovník? Přece jen profese knihovníka a stand-up komika, to jsou dvě naprosto rozdílné věci.
„Jako dítě jsem dělal dvě věci – buď jsem si četl, nebo jsem si hrál na to, co jsem si přečetl. Když jsem pak po základní škole řešil, co se sebou, tak mě napadla knihovnická škola. Šel jsem pak i na vyšší odbornou knihovnickou, to už jsem ale věděl, že to dělat nechci, takže jsem z ní pak odešel.“
A jak tedy přišel ten nápad vyzkoušet takovou specifickou disciplínu, jakou je stand-up comedy?
„To jsem vlastně taky dělal už odmala. Pořád jsem si na něco hrál a dělal scénky pro kamarády, v šesti letech jsem u táboráku vyprávěl příběhy, jak jsem přiletěl z Marsu, a všichni se smáli – a to byly vlastně takové moje první stand- -upy. Dostal jsem pak díky tomu přezdívku ufon. Pak jsem měl s kamarády kapelu, ale já chtěl hrát divadlo a pořád jsem tak nějak nevěděl, jak se k němu dostat, tak jsem na těch koncertech začal dělat scénky a výstupy a vznikl z toho stand-up.“
Čím si myslíte, že jste se odlišil od ostatních, že jste se ve velké konkurenci komiků dokázal odlišit a prorazit?
„Myslím, že je to vždycky o nějaké osobitosti a o tom, že to člověka baví, a to je na té práci vždycky vidět. Ale necítím se být nějak výjimečný. Kdybych to nedělal já, tak to dělá někdo jiný.“
Diváci možná ani netuší, čemu všemu se věnujete. Jste komik, herec, textař, moderátor, výborně tančíte, píšete knihy, které si i sám ilustrujete. Po kom jste podědil tolik talentu?
„To nevím, ale z rodiny jsem první, kdo se věnuje uměleckému směru.“
Komik Lukáš Pavlásek se v létě ožení! Jaké má další plány?
Co vás inspiruje při psaní knih?
„Všechno, inspirací je pro mě život sám. Baví mě třeba sedět v kavárně a pozorovat lidi.“
Píšete dokonce i knihy pro děti, před lety jste se ale nechal slyšet, že vlastní potomky neplánujete. Změnilo se to?
„Asi jo, teď jsme měli svatbu, tak to asi v nějaké dohledné době bude. Bude to sice asi doba několika let, nemám to nějak přesně naplánovaný, ale bude.“
Na vašem kontě jsou ale třeba i divadelní hry, dokonce jste řekl, že letošní rok se těšíte na hodně věcí, ale nejvíce na divadelní hru Já, diktátor. V čem je tak výjimečná?
„Je to moje první opravdu velká role a poprvé hraju takové pravé velké divadlo. Já jsem divadlo vždycky hrozně chtěl dělat, jen jsem na to šel právě přes ten stand-up, protože nebylo snadný se k němu dostat nebo se už v nějakém věku hlásit třeba na DAMU. No a k postavě diktátora nás inspiroval Putin, takže je to aktuální téma, který jsme si řekli, že by bylo dobrý trochu shodit.“
Sám sebe jste obsadil do hlavní role, psal jste hru tedy sobě přímo na míru?
„Nepsal jsem ji pro sebe, ta role je navíc celkem těžká. Takže já jsem to hrát nechtěl, ale potom mě Veronika Žilková s producentem Oldou Lichtenbergem přesvědčili, že bych se na to hodil právě já a že když dám vlasy dozadu, tak jsem Putinovi podobný. Trochu mě vyděsilo, že je to pravda.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě deníku Aha! (15. 4. 2023)
24 fotografií
