Ernesto Čekan překvapil přiznáním: Jsem voyeur a nedokážu to ovládat!
19 fotografií
Nejnovější divadelní hru, kterou si Ernesto Čekan (50) zapsal do svého hereckého repertoáru, napsal režisér Karel Janák (52). Jako impuls k tomu filmovému a seriálovému režisérovi posloužily leckdy absurdní situace a tlaky v současné společnosti, které Karla Janáka pořádně štvou. Představení se na samém začátku jeví jako komedie, postupem času ale vážní a rozuzlení původně humorné zápletky, je poměrně drsné. Pro představitele jedné z hlavních rolí byla hra »Vy nejste žena, pane!« příležitostí uvědomit si a poodhalit některé věci i sám o sobě.
Ernesto, premiéra vaší nejnovější hry Vy nejste žena, pane! v Divadle Radka Brzobohatého je za vámi a mě zajímá, jaké jsou vaše bezprostřední pocity?
„Řekl bych, kdybych se teď nípal ve svých pocitech, že jsou veskrze dobré. Ještě si poslechnu, co o tom říkají ostatní, ale já z toho mám radost. I když ta hra končí tak, že já končím poměrně smutný.“
Ale zase »vdaný«
„Ano. Moc dobře jsem tam nedopadl. Takže můžu působit smutně, ale mám dobrou náladu.“
Hru Vy nejste žena, pane! napsal Karel Janák. Je pro vás jako pro herce rozdíl ztvárňovat dávno zesnulé klasiky a současné žijící autory, kteří zachycují události a problémy dnešní doby?
„Řekl bych, že v tom rozdíl je. Když jsme třeba hráli Cyrana ve verších, tak se to trochu víc deklamuje než současná konverzačka. Jinak si ale myslím, že do všeho musí jít člověk srdcem, rozumem i přirozením.“
Máte nějaký předpremiérový rituál, který dodržujete?
„Asi ani moc ne.“
Ernesto Čekan o psaní pikantních zpráv: Radši z očí do očí
Býváte ještě někdy před premiérou nervózní?
„Bývám, ale snažím se nebýt. Takže si snažím představovat, že to žádná premiéra není a jdu normálně do práce. Hrát jako normálně. Protože tréma může, když je v malé míře, pomoct. Když je jí člověk plný, může ale ledacos pokazit.“
Významnou část závěru hry jste strávil na dámských podpatcích. Jaké to pro vás je na nich nejen stát a chodit, ale také běhat?
„Čekal jsem to daleko horší. Snažím se držet na špičkách. Pobíhám v nich proto, že mám pocit, že je to legrace a postava, kterou hraji, na nich ještě moc chodit neumí. Asi kdybych měl jít opravdu elegantně, dalo by mi to zabrat. Ale tím, že se na nich jako učím, mi to nepřijde tak hrozné. Nohu jsem si ještě nezvrtnul.“
To mě právě zajímá, jestli se vám třeba i během zkoušení nepřihodilo nějaké zranění, jako vyvrknutý kotník nebo bolavé koleno?
„Dávám na to pozor, aby se to nestalo. Doufám, že se to nestane. Chodím proto po špičkách.“
Vaše postava má velmi nečekaný vývoj. Na samém začátku stojí za zápletkou seznamování se po internetu. Využil jste vy někdy v osobním životě služeb internetových seznamek?
„Ne, to já nikdy nevyužil. Mě zaprvé v mládí bavilo lovit normálně naživo. A zadruhé jsem se poměrně brzy usadil a už jsem nic takového nevyhledával.“
Když ne internetové seznamky, co vy a sociální sítě a kontakt s fanoušky skrze ně? Jak jste na tom?
„Dá se říct, že blbě. Jsem spíš takový voyeur. Poměrně dost koukám na ten Facebook – nic moc tam nepíšu, ale podívám se, co si myslí ostatní.“
Dětská hvězda z Primy dostala hlavní roli! Má se Burešová začít bát?
19 fotografií
