Diskžokej Miloš Skalka slaví 75. narozeniny: Tykal si s Karlem Gottem... | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 26. dubna 2024

Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav

Diskžokej Miloš Skalka slaví 75. narozeniny: Tykal si s Karlem Gottem...

Karel Gott a Miloš Skalka
Karel Gott a Miloš Skalka (Karel Kouba, archiv Blesku)

Ostrý obraz a dobrý zvuk! Tímto sloganem se proslavil legendární diskžokej Miloš Skalka, který právě slaví 75. narozeniny. »Jezdec na deskách« a jeden z mála průkopníků diskoték u nás se taktéž věnuje publicistické a kritické činnosti v hudební oblasti, píše rozhovory s velkými světovými hvězdami, píše písňové texty, produkuje desky. Zahrál si i v řadě filmů, včetně slavného seriálu Sanitka – a není náhodou, že Jiří Bartoška (75) v něm nese jeho jméno...

Karla Gotta jste znal jako málokdo. Jaký doopravdy byl?

„Jako kdyby ani nepatřil do pop music. Nebyl autoritativní, rád o věcech diskutoval, aby si mohl udělat názor a rozhodnout se. Byl mimořádně empatický. A hlavně – byl to výjimečně slušný člověk! Pěvecký dar měl sice od pánaboha, ale kdyby nebyl pracovitý, nikdy by se nedostal do takových výšin. Pozice nejpopulárnějšího domácího zpěváka mu nespadla z nebe, všechno si musel zasloužit. Dvaačtyřicet Slavíků v anketě popularity, jedenatřicet trofejí TýTý a spousta další cen a ocenění. Nic z toho nebyla náhoda.“

Kromě Gotta jste stál také mimo jiné u zrodu prvního hitu dalšího Karla, již zmiňovaného Zicha. Alenka v říši divů vznikla po Smokie, nebo před nimi?

„Cesty písniček jsou často klikaté. Kdyis jsem působil jako producent gramofonových nahrávek, než tu profesi s postupující normalizací zakázali jako západní import, Tanečního orchestru Československého rozhlasu, pro který si mě vyhlédl dirigent Josef Vobruba. Písničku Living Next Door to Alice, kterou Zdeněk Rytíř nazval Alenka v říši divů, napsali hitmakeři Nicky Chinn a Mike Chapman původně pro australskou skupinu New World. Jistě také proto, že Chapman je Australan. Na deskách vyšla v roce 1972, kdy jsem ji také pro Karla Zicha našel a jemu se zalíbila. Nazpíval ji hned v únoru následujícího roku. A Smokie? Ti svou verzi představili až v roce 1976. Takže kdo od koho opisoval? Když jsme se dostali k písním, mám na svém »producentském kontě« nějaké dvě stovky nahrávek, třeba Yvettu Jiřího Korna, Já jsem tvá neznámá s Hanou Zagorovou, Nádhernou lásku Pavla Nováka, Léta letí Valérie Čižmárové, hudební legrácku Mana mana s Pavlem Vitochem, Pražskou holku s někdejším objevem Helenou Vrtichovou, Hej, Tóny s Jitkou Molavcovou...“ 

Marek Ztracený na poctě pro Gotta: Nemám trému, ale respekt

Video se připravuje ...

Jak vznikla vaše legendární hláška Ostrý obraz a dobrý zvuk?

„Zcela spontánně. Když jsem dostal v osmdesátých letech od televizního dramaturga redakce pořadů ze zahraničí Jaroslava Eima nabídku komentovat programy, které dostávali v rámci televizní výměny zdarma, potěšilo mě to. A protože se mi líbil slogan Víta Holubce Sportu zdar a fotbalu zvlášť, řekl jsem si, že by nebylo od věci začínat pořady, které jsem komentoval, něčím také tak jasným a snadno zapamatovatelným. Ostrý obraz a dobrý zvuk pak provázel všechna ta Sanrema, Riva del Gardy, Koncert pro Nelsona Mandelu ve Wembley, vystoupení skupiny Pink Floyd v Benátkách a desítky dalších. A ten slogan k mému potěšení dodnes žije.“

A jak to bylo s písní Někdo nám do toho vlez, v níž ještě s bývalým diskžokejem Jakubem Jakoubkem doprovázíte Jitku Zelenkovou?

„Další náhoda. Roky jsme s Jakubem působili jako tandem v rozhlasovém pořadu Rytmus, ale také v diskotékovém pořadu Pouštěčina. To bylo především v klubu Déčko na rohu Italské ulice a Vinohradské třídy v Praze. Scházeli se tam interpreti, skladatelé, textaři, kapelníci, spisovatelé, výtvarníci, prostě skvělá společnost. My jsme s Jakubem k většině nahrávek z desek prozpěvovali a jednou k diskopultu přišel Ondřej Soukup, který ten večer seděl u stolu mimo jiné s Jitkou Zelenkovou. S tím, že nám třem napíše hit. Znáte to, byly tři ráno, to se toho naslibuje! Ale za měsíc byla písnička hotová, text k ní napsal Eda Pergner, jinak dvorní textař Jitky Zelenkové. Písničku jsme nahráli na začátku září 1984 v supraphonském studiu Mozarteum, kde nás doprovodili hudebníci Orchestru Ladislava Štaidla, které dal dohromady také Ondřej Soukup. Mimochodem, z nahrávky zní i dívčí hlásek tehdy desetileté Terezy Pergnerové, kterou na natáčení přivedl tatínek.“

Elton John vs. Karel Gott: Srovnání písní I'm Still Standing a Mám styl Čendy

Video se připravuje ...



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.