Dávné tajemství Bartošky: Švandová a Balzerová dodnes vzpomínají...
68 fotografií
Chybělo málo a český rybníček by přišel o jednoho z nejtalentovanějších herců tuzemské scény. Idol všech žen, Jiří Bartoška (76), totiž vůbc neměl ambice ovládnout plátna. Do filmového světa vstoupil úplnou náhodou a také díky pohotovosti Elišky Balzerové (73) a Jany Švandové (75).
Nebylo-li by dam, Jiří Bartoška by patrně skončil jako kunshistorik. Plány na studium mu ale zhatil povinný nástup k vojenskému dělostřelectvu. Během služby v Brně se setkal s Balzerovou a Švandovou, které mu nalinkovaly úplně jinou budoucnost.
Dojatý Bartoška na pohřbu Josefa Somra: Byl to bytostný Moravák...
„Jana s Eliškou studovaly v prvním ročníku. Do té jejich party, kde byl taky Bolek Polívka, mě přitáhla Švandovka, znali jsme se z Pardubic, byli jsme spolužáci na gymplu. Z fóru se mě tenkrát ptaly, co chci dělat, a protože jsem to pořádně nevěděl, byla šedesátá léta, plánoval jsem si, že po vojně vyjedu někam ven, poslaly za mě přihlášku na herectví. A mně přišlo předvolání na talentovky. Bral jsem to jako šanci ulejt se na dva dny z vojny. Připravoval mě Bolek, (Boleslav Polívka, pozn.red.:)“ rozpovídal se Bartoška pro Deník.cz.
Zkoušky tenkrát složil a ihned po ukončení studia nastoupil do divadla. V roce 1975 se dostal k filmu. Nejprve debutoval v dramatu Hřiště, poté přišla trilogie Osada havranů, Na veliké řece a Volání rodu. Dnes má na kontě přes 150 filmů, k posledním snímkům patří Facky z lásky, Kurz manželské touhy anebo Zbožňovaný. Lásku k filmu stvrzuje i dvacetiletým působením v roli prezidenta Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Kvóty ve filmu připomínají 50. léta. Ať rozhoduje kvalita, ne pohlaví nebo rasa, shodují se Strach a Bartoška
68 fotografií
