Bývalý tajemník Jan Adam (58) prozradil: Mám univerzitu Karla Gotta!
Nerad dává rozhovory a o svém bývalém chlebodárci Karlu Gottovi (†80) mluvit už vůbec nechce. Tentokrát ale bývalý Slavíkův tajemník Jan Adam (58) učinil výjimku a promluvil jak o nejslavnějším českém zpěvákovi, tak o sobě a svých setkáních s dalšími hvězdami nejen českého, ale i světového showbyznysu.
Když se řekne Jan Adam, lidé si vás okamžitě spojí s Karlem Gottem. Kdy jste se s ním vůbec poprvé seznámil?
„Vše začalo 28. listopadu 1983, kdy Karel přijal mé pozvání a přišel na besedu do vysokoškolského klubu Iuridica. Potkali jsme se ve správné chvíli na správném místě. Miro Žbirka tenkrát sebral Karlovi slavičí trofej a Karel začal mít pocit, že ztrácí kontakt s mladou generací. A najednou ho na besedu pozvali studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy! Z mnou připravené besedy byl tak nadšen, že mi řekl – Honzo, bylo to výborné, v tom budeme pokračovat! Tak všechno začalo. S oblibou říkám – vystudoval jsem práva na Karlově univerzitě, mám titul JUDr. a nic z toho neumím... Jsem ale přesvědčen, že univerzitu Karla Gotta jsem vystudoval s červeným diplomem!“
Posléze jste se stal i Slavíkovým tajemníkem. Co bylo náplní vaší práce?
„Jeho tajemníkem jsem se stal oficiálně až v roce 2010. Do té doby jsem vedl jeho fanklub, byl jsem správcem jeho webu a editorem jeho supraphonského CD a DVD Kompletu. Od toho roku jsem mu začal vyřizovat poštu, dělal jsem dramaturgii jeho koncertů a alb, napsal jsem přes dvě stě dílů jeho rozhlasového pořadu Zpátky si dám tenhle film a do všech vybral hudbu, založil jsem mu Facebook ve čtyřech jazycích a plnil ho, doprovázel jsem ho na cestách doma i v zahraničí, zajišťoval jsem mu setkání se světovými hvězdami.“
Marek Ztracený na poctě pro Gotta: Nemám trému, ale respekt
A soukromě jste se také stýkali?
„Jistě. Třeba jsem s Karlem a jeho tehdejší láskou Alicí Kovácsovou od osmdesátých let chodil na koncerty popových, rockových a jazzových hvězd nebo operních tenorů. Nikdy nezapomenu na chvíle, kdy se nám výkon některé z hvězd moc nezdál, ale sál bouřil. To se ke mně Karel vždycky naklonil a pošeptal mi – Honzo, to není možný, ten tady má určitě klaku z velvyslanectví! Karel také nechtěl dávat lidem pochopitelně svůj telefon. Vždycky řekl – spojte se tady s doktorem Adamem, dá vám vizitku. Jenže já ty vizitky často zapomínal doma, a to jsem potom vždycky slyšel Karlovu důraznou poznámku – už zase?“
Trávili jste spolu čas i po koncertech?
„Ne, protože já byl zmožen, kdežto on nikdy. Klidně se tři hodiny podepisoval fanouškům, a když jsme byli na zájezdě, chtěl se potom projít. Já ne. To obvykle řekl – zase půjdu sám, nadešel čas tvého spánečku. No jo, ale já jsem během spolupráce s ním vstával ve čtyři ráno a nejvíc práce jsem udělal do devíti hodin, protože potom začaly zvonit telefony. Takže jsem si po obědě musel na hodinu dvě lehnout, abych mohl fungovat dál.“
A co Karlovy pověstné výměny pokojů?
„Na ty se nedá zapomenout. Když jsme byli doma nebo v zahraničí na zájezdě, přišel jsem na pokoj a raději nic nevybaloval. Věděl jsem, že do čtvrt hodiny na dveře zaklepe Karel, že ve svém apartmá nebude spát, protože pod jeho okny budou od rána hučet sbíječky. A nebo na mě vybalil jiný problém s pokojem. Takže on mnohdy spal v mém malém obyčejném pokoji a já nocoval v jeho luxusním apartmá.“
Trojnásobný otec Václav "Noid" Bárta: Vidí rozdíly ve svých dětech?