Dagmar Patrasová: Říkala si o smrt!
11 fotografií
Naprostý padouch, temný a posedlý vrahoun, psychopat bez zábran; normalizační filmový šlágr Smrt stopařek (1979) jednoznačně vytáhl nad běžnou úroveň polský herec Marek Perepeczko (†63). Film trhal rekordy, před pokladnami stály dlouhé fronty.
Sugestivně nafilmované řádění sadistického násilníka, uhrančivý polský herec, odhalená prsa Jany Nagyové a hlavně skutečný příběh jako námět jedné z nejlepších socialistických kriminálek; tolik důvody, proč měl film úspěch. „Přitom my na tyhle krváky a drastické filmy nemáme zrovna nadání. Vyzní to často kýčovitě nebo tragikomicky, ale tohle se povedlo,“ vyprávěl kostýmní výtvarník Theodor Pištěk (87). Oscarem ověnčený výtvarník se podílel na výpravě filmu, konkrétně sháněl džíny pro dvoumetrového hlavního hrdinu i oběti.
Film na zakázku od MV
Pro později narozené připomeňme, že džíny a jiné dovozové oblečení ze Západu se prodávaly jen v Tuzexech... Lidi si ale vyprávěli o naturalistických scénách, kdy řidič náklaďáku Charvát škrtí a znásilňuje své oběti a pak zahrabává těla na skládku odpadků. „Reklamu filmu udělal zejména případ skutečného vraha stopařek. A bylo to v době, kdy se hodně jezdilo stopem a rodiče své děti varovali před takovým způsobem dopravy,“ zmínil později režisér Jindřich Polák (†78). Údajně vznikl snímek na zakázku od ministerstva vnitra coby prevence. O polském herci Marku Perepeczkovi se říkalo, že byl neobyčejně milý a pozorný a neuměl škrtit. Až když mu Dáda důrazně nakázala, aby přitlačil, zahrál škrcení správně. „Musela jsem ho povzbuzovat. Měla jsem pak modřiny a zhmožděný krček, ale muselo to být.“ Všichni si vybavili, jak měl krásné oči a těžko se mu věřila role zabijáka. Kvůli ní si vzal v Polsku čtyři měsíce volno.
Kostka? To by tomu dali!
Traduje se, že hlavní roli měl dostat Petr Kostka, jenže vždy působil spíš šarmantně, laskavě a zvrhlost a agresi by asi musel ztvárnit jinými hereckými prostředky. „Tvůrci také dopředu odhadli, jaké problémy by mu přivodili. Lidé si rádi zaměňují role za skutečnost. Nesměl by na ulici,“ připomněla Jaroslava Obermaierová, bytná recidivisty Charváta. Měl to být grobián a nakonec se všichni shodli na neznámém herci, aby na diváka působil nečitelně. Hrdinou, byť negativním, je v tomto případě zločinec, sdílíme jeho pocity a pohnutky, ač je odporný, zvědavě sledujeme, jak uniká spravedlnosti.
Buchvaldek vzteklý i vlídný
Policistu, kapitána Kameníka, který případ vyšetřoval, ztvárnil Zdeněk Buchvaldek. Prorežimní herec, angažovaný straník, který prý nesměl být obsazován do negativních rolí. Kriminalistu zahrál vcelku civilně, bez obvyklého patosu. Vystihl lidskou stránku nervního šéfa i vlídného ochránce. Závěrečná scéna, kdy odváží chlapce, kterého vyrval ze spárů vraha, silně zavání kýčem. „Pan Buchvaldek byl moc pozorný a na place tvůrčí. Postavě chtěl dát maximum,“ podotkla Dagmar Patrasová. Pravdou je, že Buchvaldek nebyl bůhvíjaký herec, proslul spíš jako pedagog a funkcionář, ale kolegové se shodovalo, že ani jako komunista neškodil, spíš pomohl...
Skutečný vrah skončil na šibenici
Ve filmu pachatele zneškodní odstřelovač na benzinové stanici. Ve skutečnosti vrah stopařek Miroslav Somora (†34) dostal provaz. Případ se stal 8. srpna 1976 a šokoval celé Československo. Psychopatický násilník Somora ale obě své oběti, slovenské studentky, nejprve utloukl utahovacím klíčem na kola a pak ubodal. Jednu z nich znásilnil a mrtvá těla odvezl na skládku u Valašských Klobouk, kde je přikryl vrstvou odpadků. Nakonec klidně odjel domů, kde ho čekala manželka s tříměsíční dcerkou. „Ani moc nekřičely. Brzy zůstaly bezvládně ležet. Jedna na sedadle, druhá pod ním. Potom jsem vzal nůž, dlouhý asi třicet centimetrů, a začal obě dívky bodat. Kam a kolikrát jsem bodl, si už nepamatuji,“ doznal se při výslechu řidič náklaďáku. Do obětí bodal prý takovou silou, že v jedné z nich zlomil nůž! V té době už měl za sebou tresty za loupežná přepadení, krádeže a znásilnění. Popraven byl v únoru 1979. Film měl premiéru na podzim téhož roku.
Od Chobotnic po thriller
Režisér Jindřich Polák proslul ovšem jinými snímky. Např. filmy o panu Tau či Lucii, postrachu ulice a její další pokračování. Dále Chobotnice z II. patra, seriál Návštěvníci.
● Kultovní jsou rozhodně Nebeští jezdci a Ikarie XB 1. Detektivka Noc klavíristy byla dalším žánrovým počinem vedle Smrti stopařek.
● Na natáčení zavzpomínala Dagmar Patrasová. S Janou Nagyovou si pak zahrála v populární Arabele, přičemž Nagyová získala roli na základě Smrti stopařek. „Režisér Vorlíček sháněl pro roli Arabely náhradnici za Libušku Šafránkovou, která nemohla, a viděl nás v téhle kriminálce. Jana byla pak jasnou volbou.“
● Perepeczka našli, když hrál ve Varšavě v divadle Přelet přes kukaččí hnízdo. Na čtyři měsíce se uvolnil jen pro natáčení Smrti stopařek. V roce 1985 odešel do Austrálie, zemřel doma v Polsku na infarkt v roce 2005.
11 fotografií
