Hvězda Ordinace Jirešová: Můj dlouhý boj s úzkostmi
39 fotografií
Od samého začátku je herečka Ivana Jirešová (43) spojená s Ordinací v růžové zahradě, kde hraje stále usměvavou barmanku Lucii. Za ty roky si zažila hodně – v seriálu i v životě. V novém roce ji ale čekají nemalé změny.
Ivano, jak dlouho už vás role v Ordinaci provází?
„Patnáct a půl roku. Pamatuju si to úplně přesně. Když jsem začala točit, měla dcera Sofinka roku. Takže jsem tam, dá se říct, »od Sofie«.“
Co se za tu dobu změnilo?
„Spousta věcí. Začínal s námi jen jeden režisér, teď máme čtyři. Je i víc scenáristů. Ale v kostymérně, tam jsou holky pořád stejný! Za to jsem vděčná, protože jsem hodně konzervativní. Prostě Rak zpátečník, který má rád jistoty. Změny jsou pro mě vždycky bolestivý.“
Čekají nějaké seriálovou Lucii?
„Velké! Teď mám konečně novou dějovou linku a těším se, že zase bude co hrát. Můžu prozradit, že Lucii zradí její nejbližší – Darek i Čestmírova žena Alena. Půjde o její dceru, která je nemocná a určí jí špatnou diagnózu. Díky tomu má následky. Lucie najde oporu v doktorovi, který dceru zachránil. Přestane věřit všem, kromě něho.“
Takže bude milostný románek?
„Už jsem v seriálu měla tři svatby, tak co jinýho! (směje se) Je pravda, že se mi tam kluci střídají docela dost. Ale jsem ráda, aspoň je co hrát, a to mě baví.“
Lucie je barmankou, musela jste tehdy na barmanský kurz?
„Kurz ne, ale já přímo pracovala v baru. Když jsem po konzervatoři nastoupila do libereckého divadla, nástupní plat herce byl 3300 korun. To si přesně pamatuju. Moji kamarádi jezdili na hory a normálně žili a já byla pořád v divadle a jedla rýži. Měla jsem povolání ráda, ale takto jsem žít nechtěla. Když si známí otevřeli bar, tak jsem kromě divadla začala pracovat tam.“
Naučila jste se míchat koktejly?
„Měla jsem na to tahák! Neříkám, že jsem byla úplný mistr, ale naučila jsem se s lidmi mluvit a měla jsem je ráda. Nenamíchala jsem sice stoprocentní koktejl, ale zase jsem si pokecala, takže chodili rádi. (směje se) Pamatuju si, že když jsem prodala svoje první šampaňský, omluvila jsem se a poprosila hosta, ať si ho otevře sám! Vůbec jsem to neuměla. Ale pak jsem to dohnala a teď to zvládám bravurně.“
Takže začátky nebyly lehké...
„To ne. Bylo mi čtrnáct, když jsem přišla z Písku na konzervatoř do Prahy. Byla jsem fixovaná na rodinu a najednou jsem ji ztratila. Několik let jsem kvůli tomu měla problémy s hlasem. Zavíral se mi, jak mě trápily různé úzkosti a strachy. Musela jsem se postupně odblokovávat. Mám citlivou povahu. Kdybych ji měla takovou, jako moje dcera, byla bych tehdy v pohodě.“
CHYBĚLA MI SVOBODA
Půjde Sofie ve vašich stopách?
„Teď v lednu bude dělat přijímačky na konzervatoř, ale já z toho nejsem vůbec nadšená. Radši bych byla, aby studovala gympl, jazyky... Ona si to ale před rokem vybrala a od té doby ji to drží.“
Má nějaká zadní vrátka, kdyby to nevyšlo?
„Myslím, že nemá. Je úplně jiná, než jsem byla já. Mně maminka řekla, že když se budu učit, může se mi můj sen splnit lehčeji. Sofii učení nic moc neříká, jde si vždy svou cestou. Já byla poslušnější. Dokonce jsem z konzervatoře chtěla utéct na gympl, protože to pro mě byla velká změna. Byla jsem zvyklá se ve škole učit komplexně, vše mi dávalo smysl. Najednou jsem přišla sama do jinýho města a zůstala v šoku.
Celý rozhovor si můžete přečíst v nedělním vydání deníku AHA!
Na video s Ivanou Jirešovou se můžete podívat zde:
39 fotografií
