Natáčení S čerty nejsou žerty: Problémy se sovětskou armádou!

Ještě než se začalo natáčet, byl schválený rozpočet 7,2 milionu Kčs. A ten byl dost vysoký jak na svou dobu, tak i po přepočtu na tu dnešní. 7,2 milionu byla částka v době, kdy byla průměrná hrubá mzda 2875 Kčs. A protože dnes je průměrná hrubá mzda 34 105 korun, rozpočet by odpovídal v dnešní době 85 680 000 korun.

Archivy promluvily
Přesto to filmařům nestačilo. Alespoň to vyplývá z dochovaných dokumentů. „Žádáme Vás o povolení prodloužení průzkumu filmu Čertův švagr a zároveň o zvýšení limitu na průzkum o 20 000 Kčs na celkovou výši 50 000 Kčs,“ píše se v dochovaném dokumentu z archivu Filmového studia Barrandov. „V současné době je nutno dokončit obhlídky, jednání s majiteli realit a dokončit návrh hereckého obsazení (zkoušky). Tyto úkoly vyžadují zvýšení na výše uvedenou částku a prodloužení průzkumu realizace,“ je zachováno v archivu. Ani dnes by se nejednalo o malou částku. Požadovaným padesáti tisícům by dnes odpovídalo 595 tisíc korun!

Peklo za všechny prachy
A právě v této fázi se také hledaly vhodné prostory pro peklo. Nebylo to nic jednoduchého, protože v pekle musel být reálný oheň. „Tudíž padla možnost, že by se peklo dělalo v ateliéru. Věděli jsme, že ho musíme najít, a našli jsme ho. A na tom má lví podíl architekt Zbyněk Hloch,“ prozradil po letech režisér Hynek Bočan (81). „Přišel za mnou, měl v ruce knížku o jeskyních a řekl – podívej se na tohle. A tam byla ruina pekla. A já jsem řekl – to snad není možný, to je ono, kde to je? Prý nedaleko Sloupu v severních Čechách a je to vlastně středověký lom na pískovec,“ popsal režisér. „Jeli jsme tam a zjistili, že to je ve vojenském objektu poblíž sovětských kasáren a že ti Rusové tam mají uskladněné brambory. Takže se všechny vyvezly a musely se zasypat pískem, protože strašně smrděly,“ vzpomínal režisér.

Nouzoví pyrotechnici
A tím jednání s armádou neskončilo. „Potřebovali jsme také spoustu pyrotechnických triků. Když jsem ale dal požadavek na Barrandov, tak mi řekli, že na to nemají čas, že by museli dát na ten film dva nebo tři lidi a že oni tam jsou tři na třicet filmů,“ připomněl si Bočan další komplikace, které byly opět spojené s dalšími částkami navíc. „Tak jsme se externě spojili s vojenskými pyrotechniky. Vymysleli tam plamenomety a aceton, aby to dobře hořelo, a všechny ty věci udělali naprosto dokonale,“ dodal režisér, který tak zajistil představiteli Lucifera Karlu Heřmánkovi nejlepší pohádkové peklo, jaké kdy u nás bylo natočeno.