Děsivé přiznání! Pohlreich v zajetí hrůzy, zvracení a volání rychlé
Na televizních obrazovkách je to drsoň, co se s nikým a ničím nemaže. Za hrubou slupkou je to ale člověk jako každý druhý.
„Přepísknul jsem to s prací. Byl jsem pod obrovským tlakem, když jsem začínal podnikat. A měl jsem to, čemu se říká panická ataka. Nevyhnulo se to ani mně," bez obalu přiznal jednašedesátiletý Zdeněk Pohlreich deníku N. A prý bylo ještě hůře!
„Otevírali jsme to tu v roce 2007. A v roce 2008 jsem si dvakrát volal rychlou… Bylo mi zle. Byl jsem na tom tak blbě, že jsem se cestou do práce – měl jsem to autem 25 kilometrů – třeba třikrát pozvracel. Z nervů. To byl neklamný důkaz, že je něco špatně. Tělo mi muselo dát takhle najevo, co jsem nedokázal pobrat hlavou. Nějak jsem se z toho vysekal. Šel jsem k doktorovi, dal mi nějaký prášky na úzkosti. Měsíc jsem to bral. Pak se mi ulevilo. Přidal jsem k tomu trochu úpravu režimu a vůli a ono to odešlo, jak to přišlo. Ale to jsem byl mezi těma šťastnějšíma," popsal následky enormního pracovního přetížení Pohlreich.