Drsné natáčení filmu Dukla 61: Hrůza 100 metrů pod zemí | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Drsné natáčení filmu Dukla 61: Hrůza 100 metrů pod zemí

Natáčelo se v opravdových hornických šatnách.
Natáčelo se v opravdových hornických šatnách. (Foto Profimedia.cz)

Stísněný prostor hluboko pod zemí. Panické ataky klaustrofobie. Špína, velký chlad i spalující horko. To jsou jen kapky v moři problémů, se kterými se musel poprat štáb a herci filmu Dukla 61, který včera uvedla ČT1. Největší strach ochromil režiséra Davida Ondříčka (48).

„Třetí den jsme točili 100 metrů pod zemí v chodbě asi kilometr dlouhé, dva metry vysoké a dva metry široké. Bylo tam 40 lidí štábu, kteří do sebe naráželi a mačkali se. Na zemi seděl zkušený kameraman a zaslechl jsem, jak říká, že nic extrémnějšího nezažil,“ popsal drsné podmínky režisér David Ondříček, kterému herci museli odkývat 20 dní natáčení v opravdu nebezpečných dolech v různých koutech republiky.


Zvýšený tep

Největší hrůzu měl z natáčení ale on sám – musel totiž překonat chorobný strach z malého prostoru. „Dlouho jsem o sobě tvrdil, že mám klaustrofobii. Opravdu jsem měl zvýšený tep, víc jsem dýchal, když jsem se dostal do takového malého prostoru. Ale slíbil jsem si, že to překonám,“ přiznal, co mu komplikovalo natáčení.

Bez paniky
„Když jsme jeli na ty první obhlídky, tak tam s námi jely ještě nějaké holky, které se tvářily, že se nic neděje. Tak jsem si stoupl do toho výtahu a říkal jsem si – teď jsi v roli režiséra, nemůžeš dělat paniku. A sjeli jsme dolů 900 metrů,“ vzpomněl si na perné chvilky. S temným místem se ale dokázal sžít. „Časem jsem si to oblíbil,“ tvrdil nám dokonce dvojnásobný otec.

Uniklo 
z natáčení
● Hercům občas museli odčerpávat vzduch, aby tam v záběrech výbuchů lépe hořel oheň.
● Nosit při sobě museli krabici s dýchacím přístrojem a přilbu.
● V dukelském dole je metan, takže elektrotechnika tam není kvůli bezpečnosti možná.
● Na novinářské projekci Martha Issová prozradila, že si před natáčením zlomila žebro.

108 mrtvých mělo být zapomenuto
Dvoudílný televizní film zachycuje osudy rodiny elitního června havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století se 108 oběťmi, která měla být zapomenuta. První díl je rodinné drama, druhý spíš katastrofický film. Milan Šlachta je revírníkem na Dole Dukla, jeho žena Marie je v domácnosti. Jejich osmnáctiletý syn Petr čeká se stejně starou dívkou dítě. Aby získal byt a zajistil svou rodinu, nastupuje do stejného dolu jako otec. Dne 7. 7. 1961 vypukne v dole požár a na povrchu statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. Druhý díl filmu Česká televize uvede 3. června ve 20:15 hod.

První komplikace: PŘÍZVUK
Další výzvou byl pro herce ostravský dialekt, který chtěl Ondříček zachovat pro větší autentičnost. Zabrat dal hlavně Jiřímu Langmajerovi (51) coby řediteli dolu. „Dokonce mě jeden z kolegů, který je z Ostravy a ve filmu hrál horníka, dostal na starost. Měl za úkol kontrolovat, jestli skutečně zním jako Ostravák,“ prozradil. Výjimku nedostala ani Ondříčkova manželka. Správný přízvuk ji učila maminka kolegy Roberta Mikluše (35). „Pracovaly jsme na tom pilně. Zdena byla tvrdá, ale vynikající učitelka,“ pochvaluje si Martha Issová (37).


Druhá komplikace: TĚHOTENSTVÍ
Za roli byla Martha Issová manželovi vděčná. Před první klapkou však zjistila, že čeká miminko. „Nejdřív jsem se toho bála, ale byla jsem úplně na začátku těhotenství. Vzhledem k tomu, že hraju matku čtyř dětí, jsme si říkali, že břicho té postavě může jenom pomoct,“ řekla Aha! filmová Marie Šlachtová. Pořádně zabrat jí bříško dalo hlavně na konci, kdy se musela složitě soukat do kostýmu.

Třetí komplikace: ZÁCHOD
Jakmile herci překonali strach ze stísněného prostoru, museli ustát další nepříjemnost. A to dost intimní! Stejně jako havíři si totiž neměli kam odskočit. „Ten pocit, když po třech kilometrech dojdete na lokaci a chytne vás to a víte, že štáb na vás nemůže tak dlouho čekat, je divný. Bez cigaret, bez papíru – prostě na partyzány,“ prozradil Robert Mikluš alias Eda Slonka. „Dokonce jsem vypsal během natáčení odměnu pět piv za odvahu jít na záchod dole. Asi nejvíc piv jsem zaplatil Marku Taclíkovi,“ směje se.


Čtvrtá komplikace: DOLY
Z původního Dolu Dukla zbyly dnes už jen dvě poslední budovy. Hlavní z nich byla v postprodukci přenesena ve 3D do natočeného materiálu. Tvůrci tak museli na natáčení hledat i další lokace. Nakonec dohromady využili hned pět jiných dolů. A to: Rako Lupky v Rakovníku, důl Barbora v Karviné, důl Žofie v Ostravě-Porubě, doly Chlebovice a Paskov ve Frýdku-Místku. Natáčelo se také v exteriérech města Havířov a v Příbram.


Pátá komplikace: ZIMA A ÚRAZY

Marek Taclík (45), Oskar Hes (19), Robert Mikluš a další filmoví horníci se museli pořádně otužovat. Do půl těla nazí museli rubat maximálně ve 12 stupních. „Bylo tam i dost vlhko. Když tam byli celý den, tak jim byla příšerná zima. Vždycky jsme je zabalili do péřovek a oni to nějak vydrželi,“ vyprávěl nám režisér. „Osvětlení většinou spočívalo v čelních lampách helem. Na konci dne jsme v únavě, která z poblikávajících světel přicházela, často ztráceli pozornost. Dodnes se divím, že se nikomu nic nestalo,“ řekl Mikluš. „Museli jsme opravdu dávat pozor na hlavu a také na to, kam šlapeme,“ potvrdil jeho slova Martin Myšička (48).


Na video s Markem Taclíkem se můžete podívat zde:

Video se připravuje ...

 



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.