Mukův (†45) kámoš Tomáš Waschinger: Petrova duše zůstala v Kouřimi! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 16. dubna 2024

Svátek slaví Irena, zítra Rudolf

Mukův (†45) kámoš Tomáš Waschinger: Petrova duše zůstala v Kouřimi!

Zakladatel skupiny Lucie a velký kamarád Petra Muka (†45) Tomáš Waschinger.
Zakladatel skupiny Lucie a velký kamarád Petra Muka (†45) Tomáš Waschinger. (Foto Aha! – Martin Hykl, Rock&All/Milan Říský, archiv T. Waschingera, ara)

Spojila je hudba, která jim zůstala i po smrti! Zakládající člen skupiny Lucie, bubeník Tomáš Waschinger (48) dodnes uctívá památku velkého kamaráda Petra Muka (†45), který byl v květnu 2010 nalezen mrtvý ve svém bytě. Fanoušci i přátelé si připomenou zpěváka na festivalu Kouřimská skála. Bubeník kapely Všichni Svatí pro deník Aha! zavzpomínal na společně prožité chvíle i na znamení, které mu Muk po smrti dal...

Letos pořádáte už pátý ročník vzpomínkového festivalu na Petra Muka. Proč to děláte?
„Pořád nás něco drží pohromadě, stále chceme jeho odkaz tlačit dál a hlavně hrát jeho písničky. Petr nemizí z rádií ani ze srdcí nás, přátel. Původně jsme chtěli udělat jeden rozlučkový koncert, ale zájem je stále velký, takže stojí za to pokračovat dál. To víte, že nás pokaždé napadne otázka – a přál by si to Petr vůbec? Neměli bychom ho nechat v klidu odpočívat? Ale každý rok se prostě stane něco, co nás povzbudí jít dál. Začal za námi jezdit jeho fantastický tatínek Láďa, pro kterého byly první ročníky nad jeho síly.

Jsme jiný festival než ostatní, tady jde opravdu o emoce, přátelství, radost z muziky. Není to vůbec komerční záležitost, to poznáte i na cenách, které jsou oproti jiným festivalům velmi přátelské. A díky té krásné scéně v magickém místě skály Petr jede dál a třeba i pomáhá. Dostávají na ní šanci mladí umělci i sportovci z Kouřimi. Nádherným momentem bylo loňské vystoupení kouřimského Svatoštěpánského sboru z kostela, který si nacvičil »a kapela«, tedy bez doprovodu, píseň Oh ľ amour. Letos se nám podaří dát dohromady celou Petrovu hudební linii: Oceán, Shalom a P. M. band. A moc se těšíme i na velkého hosta – Vaška Neckáře.“

A kdy to bude?
„Je to vždycky poslední sobota prázdnin, letos to vychází na 27. srpna. Je to vlastně celodenní akce, protože město Kouřim pořádá akci pro rodiny s dětmi Putování s pohádkou, kde si projdou pohádkovou trasu a plní různé úkoly u pohádkových bytostí. Musíte přijet, abyste poznali magičnost místa, kde se usídlil praotec Lech, když se emancipoval se svou družinou od praotce Čecha a z Řípu se přesunul právě sem. Kouřim a »Kouřimáky« měl Petr rád.

A kdyby nás neopustil, tak tady s Evou nejspíš koupili dům po Zitě Kabátové, který tenkrát obhlíželi. Vím, že více než společenské rauty ho bavilo pokecat s chlápky v hospodě Sokolovna, kde dodnes visí jeho fotka a všichni na něj rádi vzpomínají. Kouřim určitě stojí za výlet! V srpnu už bude dobudována nová část skanzenu, můžete s dětmi kromě festivalu projít i místa, kudy vodili slona kluci ze seriálu Bylo nás pět, který se tady seriál natáčel. A de facto se ocitnete v astronomickém středu Evropy!“

Proč sem jezdil tak rád?
„Myslím, že mu tu bylo dobře. V té hektice, ve které žil, hledal klid a tady ho myslím nacházel. Asi po Lipně, kam jezdil za rodinou, a Budějovicích byla Kouřim dalším místem, kam jezdil rád. Vždycky, když se prý doma třeba trochu pohádal s Evou, tak bouchnul dveřmi se slovy - jedu za Tomášem! A Eva odvětila - tak já jedu za Hankou! Cestou sem se vždycky usmířili a tad už byla pohoda. Eva navařila hrnec té nejlepší zelňačky, co jsem kdy jedl, skočilo se do Sokolovny se džbánkem a do rána bylo co dělat.“ Když se na ten dům dívám, mám pocit, že jsem se ocitla v jiné době. Jak jste k němu přišli?
„Co víme, tak majitelem domu byl bratr pražského primátora Baxy advokát Jan, který tu měl svou praxi. Nevíme, jak je starý, ale rekonstrukce, která dala domu klasicistní vzhled ,proběhla v roce 1893. Sklepy jsou ale daleko, daleko starší. První písemná zmínka o královském městě Kouřim je z dvanáctého století. Dům je zapsaný jako Národní kulturní památka. Oba moji rodiče pocházejí z Kouřimi. Jezdil jsem do tohoto domu odmala k babičce, která se o něj starala až do své smrti.

Od roku 2000, kdy jsme se stali majiteli, ho vlastně nepřetržitě rekonstruujeme. Přistupovali jsme k tomu ale tak, že nikdo nesmí vlastně poznat, že ta rekonstrukce proběhla. Chtěl jsem, aby vše vypadalo původně. Domem a vůbec Kouřimí žijeme. Nacestovali jsme toho docela dost, ale tohle je pro nás nejkrásnější místo - domov. I když jsme jako majitelé v katastru vedeni my, tak je nám jasné, že zde nebydlíme sami...“

Co tím myslíte?
„Ten dům je tajemný, má úžasnou atmosféru a ducha. Nebo duchy? Občas se tu něco zaskřípe...“

Jako že tu straší?
„Jak koho. Byly tady dvě senzibilky, které se ve stejném místě ve sklepě rozechvěly. Dům je klidný, ale sklepy prý ne. Traduje se, že tam snad majitelé pili krev služebné, a obě nám potvrdily, že něco takové z toho místa cítí. Tam kde máme dnes obchůdek s vínem, můj strýc provozoval pohřební službu.“

Kdo je Tomáš Waschinger?
Nadšený hudební samouk hrál s první kapelou Šok už na gymplu. Poté vystupoval se skupinami Lucie, Jižní pól, Window, Amsterdam Ilony Csákové. B.Lues, Všichni svatí a hlavně přes deset let s P.M. Bandem Petra Muka. Jako studiový hráč spolupracoval s Jiřím Kornem, Petrou Janů, Jakubem Smolíkem, Danem Nekonečným, Těžkým Pokondrem či Monikou Absolonovou. Loni ukončil angažmá v projektu Vivaldianno, letos byl hostem na turné skupiny Lucie.

Jak vznikal rozhovor
S Tomášem jsem dělala první rozhovor po emailu ohledně kapely Lucie, se kterou na letošním turné jako zakládající člen také vystupoval. Už po telefonu mi byl velmi sympatický. Když mi pověděl o svém domě a přidal pozvání, neváhala jsem a jela se na ten »strašidelný zámek« podívat. Je pravda, že ve sklepení mi naskočila husí kůže, ale jinak jsem se u téhle pohostinné rodiny cítila na zahrádce se sklenkou vína naprosto báječně.

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném deníku AHA!



Přečtěte si
limit
1. 8. 2016 • 09:21

Takové promo na fesťák je dost nevkusné a trapné. Všechny ty memoárové akce, knihy apod. jsou už o ničem. Jeho hlas, charisma, osobnost a výjimečnost nikdo nikdy nenahradí. Celý ten festival je jistě díky Petrově jménu pro pár lidí dobrá holírna, ale ve skutečnosti je to jen nudné setkání křoví, které by bez něj nikdy nic nedokázalo. Zvláštní, že se nikdy nic nevyšetřovalo. Aby také ne, když část peněz z Petrovy pojistky (která by nebyla vyplacena, kdyby se potvrdila sebevražda) padla na úplatky a tak se vše rychle ututlalo. Důkazů je dost. Oficiální verzi o udušení se zvratky proto, aby Hejčíková vypadala jako chudák vdova, které se zadusil opilý manžel nevěří nikdo, kdo ho znal a s kým (nejen) před smrtí mluvil. Ve čtyřletém manželství s Hejčíkovou se pokusil o sebevraždu několikrát - což snad svědčí o tom, jak moc byl s tou zlatokopkou šťastný. Skoro bakalářská povídka o zelňačce jistě Tomášovi dala dost práce, ale pro upřesnění - já od Petra zase vím, že o koupi domu v Růžové ulici sice opravdu uvažoval, ale s Hejčíkovou - coby paní domu - už rozhodně nepočítal...

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.