Chodila jste podporovat tatínka na zápasy?
„Táta trénoval a my jsme to měly s mamkou a sestrou kousek od domu, takže jsme se často jezdily dívat na jeho tréninky. Chodily jsme také, když hrál, ale dost často jsem tam spala, protože ty zápasy na mě byly moc dlouhé. Vzpomínám na to hodně ráda.“
Jak jste vnímala tátovu slávu a i kolikrát negativní věci kolem něj?
„Já jsem zažila celou tu éru v Itálii. Co si vybavuji, je to, že ho někdo stále otravoval kvůli podpisům. Jak tam řeknete jméno Skuhravý, tak kolem sebe máte hned plno lidí, oni mají fotbal jako modlu. Táta byl sice bohém, ale byl uznávaný. Moc si ale nepamatuji to jeho užívání, bylo mi v té době prostě málo.“
Bavili jste se někdy o jeho problémech s dluhy a auty?
„Párkrát jsem zkoušela si s ním o tom promluvit, ale marně. On je taková povaha, že neplete děti do svých záležitostí. To je jedno, jestli mi je 20, 30 nebo 40, je to jeho alchymie, co se týče výchovy. Myslím, že to není správný. Je mi 28 a spoustu věcí bych s ním chtěla řešit, ale on se nechce o svých problémech se mnou bavit. Když mi bylo 25 let, tak jsem zaslechla od někoho známého, co se kolem něho řeší a co se píše. Já jsem to ani nevěděla a neřešila. Beru to s nadhledem.“
Co teď vlastně dělá?
„Stále kolem fotbalu. Pendluje mezi Itálií a Českem, a právě kvůli tomu se vídáme málo. V Itálii vyučuje fotbalovou školku malých dětí, kterým jsou čtyři roky, je to docela náročný. Ale nemusí mít takovou fyzickou výdrž, takže to zvládá i přes své zranění. A také dělá fotbalového agenta.“
Celý článek najdete v sobotním vydání deníku Aha!.
8 fotografií
