Tři roky po smrti Wabiho Daňka: Tajemství jeho pozůstalosti!
17 fotografií
Ikona českého country a folku, uznávaný písničkář, autor nejen Rosy na kolejích, ale i dalších hitů, jako jsou Nevadí, Píseň, co mě učil listopad, Hudsonské šífy, Outsider waltz nebo Ročník 47 – to je Wabi Daněk. Songů napsal na sto padesát, mnohé zlidověly. Byl hvězdou, fanynky z něj šílely…
Pocházel ze Zlína a neuvažoval, že by se stal profesionálním muzikantem. Táta byl strojním obuvníkem u Bati, a když ho ve Wabiho šesti letech zavřeli, protože sehnal levnější obutí pro náklaďáky (peníze rozdělil mezi dělníky na prémiích), zůstali sami s bratrem a maminkou. Aby děti uživila, chodila na brigády a umývala okna na stavbách. Wabi se vyučil strojním zámečníkem a prošel řadou povolání – svářel, prodával zkapalnělý plyn a nakonec jezdil se sanitkou. To mu vydrželo dlouho – saniťákem byl ještě několik let po tom, co byla Rosa na kolejích na světě.
Panák proti trémě
O soukromí nikdy moc nemluvil. Měl dvě manželky a celkem čtyři děti – dvě dcery a dva syny. Když první ženu s dcerami opustil a odstěhoval se ze Zlína do Prahy, jeho rodiče se s tím velmi špatně vyrovnávali a nechtěli mu odpustit. Bouřlivý muzikantský život, špatná životospráva a problémy s alkoholem – to vše se podepsalo na jeho zdraví. „Před koncertem jsem si vždycky musel dát panáka proti trémě,“ svěřil později a dodal: „Ve vrcholném období jsem pil půllitru tvrdého denně.“ Tělo se začalo bouřit.
Hodnoty
Třikrát na něj sáhla smrt. Po jednom koncertě se mu udělalo špatně, lékaři zjistili mozkovou příhodu. V nemocnici ale nakonec zůstal čtyři měsíce – při vyšetření totiž objevili výduť na mozku. „Tehdy jsem si uvědomil, že jsou důležitější věci než sláva a peníze,“ svěřil. Po dvou letech přišla další rána – selhalo mu srdce. Nakonec rakovina. Zemřel po dlouhé nemoci 16. listopadu 2017. Ještě pět let předtím byl v Praze předskokanem amerického zpěváka Krise Kristoffersona. Ten přišel na jeviště, objal ho a svůj hit dozpíval s ním…
Muzikant a producent Ivo Viktorin (64) vzpomíná na kamaráda Wabiho Daňka...
Jen málo písní má to štěstí, že se stanou hitem, či dokonce hymnou, která překoná desetiletí. Rose na kolejích se to povedlo. Trampové ji ihned vzali za svou a písničkář Wabi Daněk (†70) měl svůj největší šlágr. Až nyní, poprvé v historii, ale legendární album vychází na samostatném CD. Doposud vyšlo jen na elpíčku nebo kazetě. Producentem je muzikant Ivo Viktorin (64), který s Wabim hrával, a leccos o něm prozradil…
Jak jste se k Wabimu dostal?
„Když jsem po návratu z vojny hledal spoluhráče, narazil jsem na Karla a ten mě seznámil s Wabim. Nějaký čas, než vznikl AG Flek, jsme se my tři scházeli, hráli a hledali zpěvačku, což byla Wabiho představa, protože měli zpěvačku v té původní Rose. No pak mu to ale jeho první žena zatrhla a my s Karlem tu zpěvačku našli a rozjeli AG Flek. To už je ale jiný příběh.“
Sám Wabi později prozradil, co ho ke vzniku legendárního hitu inspirovalo. Indiáni! V době, kdy v hlavě nosil myšlenku, že kapela musí mít nějakou hymnu, a do mysli se mu vryl opuštěný domek u trati, který viděl po cestě do Pardubic, narazil v jedné knize na text, která pronesl v Bílém domě indiánský náčelník Seattle na adresu zámořských přistěhovalců: „Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak i my neustále narážíme na porušování našich práv bělochy.“ Natolik ho zaujal, že si z něj vypůjčil první řádek. A byl tu hit.
Původní album Rosa na kolejích, které vyšlo v roce 1984, vznikalo částečně na Wabiho chatě. Jak na tu práci vzpomínáte?
„Na chatu na Hvozdné jsme jeli čtyři. Wabi, Karel Markytán, Pepa Šobáň a já. Tedy AG Flek bez Blanky. Tam jsem vzal magneťák a spoustu kafe a udělal takový základ desky, asi polovinu písní. A to, co se tam nestihlo, jsem pak aranžoval sám s tím, že to pak Wabi musel odsouhlasit. Na dvě písně jsem ani nesáhl a to je zrovna Rosa na kolejích, kterou chtěl Wabi zachovat tak, jak ji lidé znali a pak píseň On the Road, kde hrál Robert Křesťan s Mirkem Hulánem z Poutníků.“
Jak se vám s Wabim spolupracovalo?
„No to bylo postupem času různé. Na Rose na kolejích jsem za něj nahrával všechny kytarové party, ale po čase mě překvapil, jak se i se svýma obříma tlapama vypracoval. Samozřejmě s ním byla pořád sranda, nikdy neprudil. Když jsem s ním po letech, už oficiálně jako producent a už ve svém studiu, dělal desku Pískoviště, bylo to nějaký čas poté, co prodělal mozkovou operaci, tak to jsem ho vůbec nemohl dostat do studia. Seděl v kuchyňce u počítače, hrál si na leteckém simulátoru a já ho věčně přemlouval, ať už konečně jdeme točit. Ale zase o tom napsal krásnou věc Las Palmas, která na té desce je. Nazpíváno měl samozřejmě napoprvé.“
Rosa na kolejích se dočkala řady parodií. Wabi je prý poslouchal rád, je to tak?
„No mě to tak vtipné zase nepřišlo, ale Wabi strašně rád vyprávěl vtipy. Kdykoli jsme se viděli, tak začal: A znáš tenhle? A pak následovala půlhodinová smršť nových fórů, takže chápu, že on vlastně sbíral tyhle parodie na svůj největší hit.“
Celý článek najdete v tištěné verzi Aha!
CELÝ ZÁZNAM: Pohřeb Wabiho Daňka (†70), pro kterého plakal dav hvězd
17 fotografií
