Hrůzný příběh lidského hyenismu!

Ten na smrt zraněnému chlapci nejenže ani nepřivolal záchranku, ale naopak ho zavezl hlouběji do lesa, kde ho na blátivé cestě pohodil s jediným přáním: Ať ten kluk klidně umře, jen ať se na nic nepřijde...

Představte si tu hrůzu... Je vám patnáct, všechno máte před sebou a najednou se vám, během jediného mrknutí oka, navždy změní život... Osudný minulý čtvrtek před půlnocí šel truhlářský učeň Karel Pravec z Újezda na Blanensku do nedalekého Kunštátu, kde měl přespat u kamarádů. Právě dotelefonoval se svým starším bratrem Michalem (21), když se objevila světla automobilu….

Na to si však už zraněný mladík nepamatuje. Podle zatím nevyvrácené verze policie ho srazil řidič Petr Neisser (35), který ve sportovní žluté Škodě Octavii RS vezl svou osmnáctiletou přítelkyni. Patnáctiletý kluk přelétl přes kapotu auta a zadním oknem propadl do kufru Neisserovy škodovky. Co se stalo pak, není tak úplně jasné. To, že má v kufru zraněného hocha, si Niesser se svojí přítelkyní údajně všiml až doma, v osm kilometrů vzdálených Lysicích.

Místo, aby zraněnému chlapci pomohl, odvezl ho bezcitný muž do nedalekého Štěchova. Tam ho poblíž soukromé střelnice pohodil na lesní cestu. Ano, hocha v bezvědomí, se zlomenýma nohama, otřesem mozku a dalšími zraněními...

Mezi životem a smrtí

Na noc, kterou na smrt zraněný kluk v mrazivé tmě prožil, nikdy nezapomene. Beznaděj, zima po celém těle a kruté bolesti – to byly jeho jediné dojmy, které při chvilkových probuzeních vnímal. Také si uvědomil, že nemá boty. „Když nabyl vědomí, pokusil se postavit, ale nešlo to. Potom opět bolestí omdlel. To se opakovalo několikrát za noc, až se konečně po krátkých úsecích doplazil k silnici. Na překonání vzdálenosti deset až patnáct metrů potřeboval celou noc,“ líčí hrůzné okamžiky otec zraněného kluka, Karel Pravec (43).

Postavy ležící u hlavní silnice si kolem osmé hodiny ranní všiml projíždějící Jaroslav Brach z nedalekého Bedřichova. Okamžitě zavolal záchranku. Bylo to na poslední chvíli. Podle lékařů měl totiž zraněný Karel Pravec štěstí, že nehodu a následnou noc vůbec přežil. Pokud by byl ošetřen později, mohl zemřít...

Hrůzné páteční ráno

Rodina Pravcových si prožila hrůzné páteční ráno. U domovních dveří spatřili neznámého muže, kterému nebylo do řeči a jen těžko volil slova. Že se něco přihodilo jejich synovi, však všichni okamžitě vycítili. „Co se stalo s Karlem?“ vykřikla matka Hana a téměř okamžitě propukla v usedavý pláč. Strach o syna ji zcela ovládl.
„Byl to ten pán, který Karla u silnice objevil. Neznal jsem ho. Vím jen, že se představil jménem Brach. Myslel si, že se asi kluci poprali a zmláceného Karla nechali ležet na lesní cestě. Řekl, že zavolal záchranku a náš syn je už v lékařské péči. Ať nemáme strach, že má také děti a ví, jak nám je. Chtěl bych mu moc poděkovat, že se o Karla postaral a nás informoval,“ říká s dojetím v hlase otec Karel.

Zachránce Jaroslava Bracha jsme našli doma v Bedřichově. „Když jsem toho kluka uviděl, okamžitě jsem zavolal záchranku a začal s ním mluvit. Hýbat jsem s ním nechtěl, abych mu neublížil, protože jsem viděl, že má bolesti. Nadiktoval mi telefonní číslo své mámy, ale ta to nebrala. Než přijela sanitka, řekl mi adresu rodičů, které jsem pak o hospitalizaci jejich syna informoval,“ řekl nám stručně mladíkův záchrance, kterého jsme v podvečer navštívili v jeho domě. „Nechci o tom víc mluvit. Jsem hlavně rád, že to s ním dobře dopadlo a že bude v pořádku,“ zopakoval Jaroslav Brach několikrát.

Hyena se ukrývá doma

Bezcitný řidič Petr Neisser si myslel, že mu všechno projde, jen několik hodin. „Pachatel byl dopaden druhý den kolem poledne. Následná zkouška neprokázala alkohol v krvi,“ řekl Nedělnímu Aha! policejní mluvčí Miroslav Kovařík. Otec zraněného kluka si přesto myslí, že Neisser jel opilý.
K rychlému dopadení pachatele přispěla také nalezená ulomená státní poznávací značka jeho vozidla. Proč řidič nezavolal sanitku a zraněného naopak odvezl na lesní cestu, Neisser prý při výslechu nedokázal vysvětlit. Anebo nechtěl...

První dny po události se schovával doma, v domě v Lysicích u Kunštátu. Na telefonáty nereagoval, na bouchání do okna raději také ne. Nejdříve byl obviněn z neposkytnutí pomoci a ublížení na zdraví z nedbalosti. Pak policie obvinění rozšířila o pokus o vraždu. Neisserovi tak hrozí až 15 let vězení...

A zatímco on se ukrývá za zavřenými dveřmi domova, Pravcovi každý den chodí do nemocnice. „Je těžké vyjádřit pocity při pohledu na syna, který příšerně trpí. Moc ho bolely zlomené nohy, nemohl hýbat rukou a byl celý domlácený,“ vzpomíná na první návštěvu v nemocnici Karel Pravec.
A co by vzkázal řidiči Neisserovi, který kašle na všechny omluvy? „Víte, raději se k tomu nebudu vůbec vyjadřovat,“ dodává Karel Pravec po krátkém přemýšlení. „Jen vám řeknu, že byly chvíle, kdy jsem uvažoval o pomstě...

Řidiči hrozí až patnáct let!
Co je to za člověka?

Může se to stát... Můžete řídit unavení z práce, můžete z nepozornosti srazit člověka. Jenže pokud v sobě máte aspoň kousek morálky, zavoláte záchranku nebo zraněného naložíte do auta a pojedete jako o život do nejbližší nemocnice. Přestože víte, že vás čeká zasloužený trest...
Jenže co říct o člověku, který srazí patnáctileté dítě a bez špetky soucitu ho odveze do lesa a pohodí na cestě s jedinou myšlenkou, která zní: „Prosím tě, chcípni tu, ať mi to projde?“ Co o něm říct? Že je to lidská hyena! A takové lidské hyeně jménem Petr Neisser (35) z Lysic na Blanensku, která se ani teď o osud zraněného chlapce nijak nezajímá, zpočátku hrozilo maximálně pět let vězení. Tedy stejně, kolik dostal třeba hoch, který z legrace třikrát zavolal na pražské ruzyňské letiště, že je tam bomba. Ve čtvrtek ale vyšetřovatel obvinění rozšířil o pokus o vraždu s trestní sazbou až patnáct let!
Neisserovi sousedé z Lysic mu to přejí. „Zaslouží si to. Nikdo ho tu moc nezná, ale je to takový frajírek z diskoték. Miluje rychlou jízdu, jezdí jako blázen. A co víme, tak je rozvedený, má dvanáctiletou dceru a pracuje v oboru hudebních automatů,“ řekli nám místní ve zdejší hospodě..

Autor: Jaroslav BENDA, Tomáš ZAPLETAL
Foto Aha!: Jaroslav Benda, archiv rodiny