Nedělní Aha! vyrazilo na houby: 59 minut, 35 hřibů!
Národ houbařský může jásat. Všechno špatné je k něčemu dobré a přívaly vod, které v uplynulých týdnech poničily naši zemi, způsobily i to, že v lesích je mokro, jak roky nebylo. A když rtuť teploměru raketově vyletěla vzhůru, »vystartovaly« i houby barev a druhů, které by člověk v tomto čase nečekal. Nedělní Aha! se jelo do lesů přesvědčit.
Zamířili jsme na Křivoklátsko. Ve Žloukovicích, v turisty i vodáky vyhledávané obci na březích Berounky, jsme přemluvili houbaře Vladimíra Sobotku (58), »v civilu« barmana, aby nám pomohl dokázat, co je na zvěstech o propuknuvší sezoně pravdy. „Bez problémů,“ zračilo jeho světácké gesto.
„Asi se trochu vytahuje,“ pomysleli jsme si a vyrazili do kopců. První zastávkou byl cíp lesa. Poté, co jsme za čtvrthodinku zaplnili dno košíku skoro třiceti čerstvými suchohřiby středního vzrůstu, jsme se panu Sobotkovi v duchu omluvili. To, že následovaly holubinky, nás až tak neudivilo, zato téměř dvaceticentimetrový křemenáč vyrazil dech. A když jsme se »dorazili« překrásnými praváky, propadli jsme euforii. A je navíc zřejmé, že svá skutečně nejlepší místa nám ochotný Žloukovičan neukázal. To se totiž nedělá – pravověrný houbař je ukáže sotva manželce, a to ještě pod nátlakem. Košík jsme měli i tak plný a netrvalo to vše ani hodinu! Že rostou, jsme se včera přesvědčili i v Pustovětech a Řevničově na Rakovnicku.
»Ložisko« suchohřibů bylo vydatné. Vladimír Sobotka (vpravo) mohl začít krájet, redaktor Aha! přihlíží.
Křemenáč opravdu překvapil.
Našli jsme první praváky.
A takovými macky jsme končili.
Po »lovu« je čas na odpočinek.
