Zuzana Střelcová z Jablonce nad Nisou: Pocházím z vyvražděné carské rodiny!

Celý případ je zahalen tajemstvím. Příběh začal v roce 1965, kdy po sobě Josef Bednář zanechal důležitý dopis. „V něm popisuje, jak se v Rusku seznámil s obchodnicí Naděždou Vochminovou, kterou si vzal za manželku. Spolu s ní vyženil i dvě holčičky. Starší Anna měla podle jeho slov pocházet přímo z carské rodiny. Holčičku ale někdo před hrozivým masakrem uchránil a Naděžda si ji vzala za svou,“ líčí obsah dopisu paní Zuzana.

Anna Vochminová o svém původu dlouho nevěděla. Její matka i otčím o případu celý život mlčeli. „Babičku její původ velmi zajímal. Sama ani nevěděla, kdy přesně se narodila. V rodném listě sice měla rok 1910, ale je pravděpodobné, že byl zfalšovaný. Ona sama si z dětství pamatovala hlavně na dlouhé chodby, tmavé těžké závěsy a ženy v čepcích. Domnívala se, že jako dítě vyrůstala v klášteře,“ vypráví paní Zuzana.

Po Annině původu pátrala i Zuzanina maminka. V době komunismu se ale příliš nevyplatilo otevřeně se k carské rodině hlásit. „Snažíme se ten náš příběh rozluštit už několik let. Můj pradědeček by si na smrtelné posteli určitě nevymýšlel takové věci,“ říká paní Zuzana. Ta se spolu se svým příbuzným žijícím v Kanadě domnívá, že babička Anna byla nevlastním dítětem cara Mikuláše II. Když byla carská rodina zatčena, holčičku její opatrovnice z kláštera odvedla a předala do péče Naděždy Vochminové.

Anna se poté spolu s ní a jejím manželem dostala v roce 1920 do Čech, kde strávila celý život. Porodila třináct dětí, které musela sama uživit poté, co ji její manžel opustil. „Živila se jako kuchařka, za války musela pro děti i krást zeleninu z pole, aby měly co jíst. Vlastně byla celý život velmi chudá,“ popisuje její vnučka.

Ač je možná Mikulášova pravnučka, žije Zuzana se synem v obyčejném domě v Jablonci nad Nisou. „Jsem také kuchařka, ale původně jsme s manželem měli firmu na broušení skla. Ta se bohužel položila. Později zemřel i můj manžel,“ dodává smutně paní Zuzana, která doufá, že pravda vyjde najevo a sen její celé rodiny se vyplní…

Anna jako malá.

Anna Vochminová měla 13 dětí.

Záhadný dopis z roku 1965. Na smrtelné posteli ho napsal legionář Josef Bednář.

Několik úryvků z dopisu:

• Od 14 let mě otec poslal do Ruska. Hraji totiž na housle. V Rusku jsem byl celkem 18 let s hudbou.
• V roce 1917 jsem vstoupil dobrovolně do Československých legií.
• Jeden rok jsme byli ve stanici Omsk a tam byla jedna obchodnice a s tou jsem se seznámil. Měla dvě dcery, Anču a Tonču. Ale já jsem na to nehleděl a vzal si ji za ženu.
• Do republiky jsme přijeli v roce 1920.
• Anča a Tonča byly sestry. Tonča byla vlastní dcera mojí ženy, ale Anča pocházela z císařské rodiny Nikolajových.
• Když toho císaře Nikolaje zastřelili v Jekatěrinburgu, Anču někdo uchránil a moje žena si ji vzala za vlastní dceru.

Vyvraždění carské rodiny: Byl to masakr ve sklepě!

Život poslední ruské carské rodiny skončil v noci z 16. na 17. července 1918 ve sklepě domu kupce Ipaťjeva v Jekatěrinburgu. Bolševici brutálně zavraždili cara Mikuláše II., carevnu Alexandru Fjodorovnu, jejich dcery Olgu, Marii, Taťánu a Anastázii a syna Alexeje.

Vedoucí popravčí čety Jakov Jurovskij později na vraždu vzpomínal. „Přišel jsem dolů do místnosti a přikázal jsem celé rodině stoupnout si ke zdi. Nikdo z nich netušil, co bude následovat. Car Mikuláš držel syna v rukou, carevna seděla na židli, vedle ní dcery a služebnictvo. Vystřelil jsem nejdřív na cara a na místě ho zabil. Ostatní spustili překotnou střelbu. Místnost byla malá, každý střílel, jak chtěl, někteří přes dveře. Střelba ještě zesílila, když začaly oběti křičet,“ popsal Jurovskij. Kulky ale jako zázrakem nezabily tři sestry, mladého careviče a komornou.

Zakrvácené ženy začaly s naříkáním pobíhat po místnosti. Členové komanda ztratili nervy. Nasadili bajonety a vrhli se na bezbranné lidi. Bodáky překvapivě nepronikly přes dámské korzety, a proto začali do dívčích těl tlouct s brutální zuřivostí. Konečně bylo v zakrváceném pokoji ticho a zabijáci začali vynášet těla v prostěradlech ven. Ta pak naházeli na nákladní auto a odvezli k šachtě, do které je vhodili. Předtím ještě mrtvoly svlékli. Okamžitě se vyjasnilo, proč byly zpočátku střely i bajonety neúčinné. Dívky měly v korzetech a spodním prádle ukryté diamanty, které posloužily jako neprůstřelné vesty.“

Carská rodina byla vyvražděna v ruském Jekatěrinburgu v roce 1918.