Jonáš (10): Chci k mámě a tátovi!
Po dlouhých pěti dnech se mohl včera Jonáš Všetečka (10) vidět s mámou a tátou. Ve čtvrtek ho přímo ze školy odvezla do »pasťáku« sociálka. Důvod? Rozvod rodičů a starý nábytek v bytě.
..
„Je na tom psychicky špatně, kouše si nehty, hrozně mrká. Je v něm velké napětí a stres. Nemá slezinu, snáze ve stresu onemocní,“ zoufá si jeho máma. Ta společně s otcem dítěte už podala odvolání proti umístění syna do ústavu i žádost o propuštění do péče prarodičů. Soud i sociální odbor Prahy 12 ale nekonají... A co by chtěl sám Jonáš? To řekl v rozhovoru pro Aha!.
Jak to probíhalo, když tě odváželi ze školy?
„Řekli mi, že se o mě máma s tátou nemůžou postarat, máme špatný byt a máma je nemocná. Že mě na chvilku někam dají, a až to přejde, tak mě dají zpátky.“
Jak ti bylo?
„Rozbrečel jsem se. Chtěl jsem k mamince a tátovi.“
Myslíš si, že se vrátíš domů brzo?
„Moc brzo se podle mě nevrátím.“
Líbí se ti v ústavu?
„Není to tady moc dobrý. Chtěl bych domů.“
Domů podle soudu nemůžeš. Možná, že bys mohl k babičce. Chtěl bys k ní, nebo raději zůstat tady?
„Jasně, k babičce. Třeba bych tam mohl vidět i mámu a tátu.“
Můžeš jim alespoň volat, ne?
„Můžu volat jen od sedmi do osmi večer, ale jen rodině, ne kámošům.“
Kdo může za to, že jsi teď v ústavu? Táta s mámou?
„Nemůžou za to táta s mámou. Sociálka za to může.“
