Eva Plecháčová: Řekli mi: Máte rakovinu! Já na to: To bude dobrý!
Slova rakovina se bojí každý z nás. Pokud lékař takovou diagnózu pacientovi oznámí, málokoho to nechá v klidu. Eva Plecháčová (75) z Prahy však brala rakovinu dělohy jako každou jinou nemoc a také k ní podle toho přistupovala. Podstoupila operaci s ozařováním a nad možnými komplikacemi prý vůbec nepřemýšlela. Na různých operacích byla totiž už několikrát a z doktorů a nemocnice strach nemá.
Rakovinu objevila na WC
Jak paní Eva s oblibou říká, život jí zachránil záchod. Právě na WC totiž před sedmnácti lety poprvé objevila kapku krve v moči. Když se situace opakovala pravidelně, navštívila lékaře. Na gynekologii jí doktorka nejprve sdělila, že se v jejím případě nejspíš nejedná o nic vážného, pouze o robustní dělohu. Na urologii pro změnu nenašli vůbec nic. „Navštívila jsem pro jistotu ještě jinou gynekologickou ordinaci, odkud mě poslali na ultrazvuk a za čtrnáct dní nato jsem už byla po operaci. Vzali mi všechno,“ vzpomíná na rychlý sled událostí dnes vitální žena. Když jí prý tehdy oznámili, že má rakovinu, vůbec ji to nerozhodilo.
Žádnou bolest jsem necítila
„Mám výhodu, že jsem psychicky dost odolná. To, že bych mohla umřít, jsem vůbec nehodnotila. Já si dělám z věcí spíš srandu a rakovinu jsem brala jako každou jinou nemoc. Navíc jsem měla tu výhodu, že jsem neměla žádné bolesti. Podstoupila jsem operaci, ozařování, a tím to pro mě skončilo,“ dodává. Následovaly dvě dávky vnitřního ozařování, jednou po dobu devíti a po druhé třinácti hodin. Během ozařování si nevzala ani uklidňující prášky, které měla k dispozici. Potom přišla na řadu pravidelná léčba na gynekologii v podobě dávek ženských hormonů. Celou dobu ji v nemoci podporoval také její manžel. Po léčbě hodně cestovali, jezdili do zahraničí a nemoc jako by pro ně neexistovala. Manžel zemřel náhle před jedenácti lety. „Takovou smrt bych chtěla. Na chalupě sekal elektrickou sekačkou trávu a náhle padl a byl mrtvý. Ani si neuvědomil, že umřel,“ vzpomíná na manželův odchod Eva.
Rakovina se ozvala podruhé
Před dvěma roky objevili u paní Evy rakovinové buňky na lymfatických uzlinách. Zatímco kdokoliv jiný by si zřejmě dělal starosti o svůj život, paní Eva to přijala po svém. Bez emocí a čistě pragmaticky. „Podrobila jsem se operaci, potom sérii onkologických vyšetření, ale nic dalšího mi nenašli. Strach jsem neměla, takový je život. Říkám, že každý jednou umře, důležité je, aby člověk umřel důstojně,“ říká Eva, která z bílých plášťů rozhodně strach nemá. Na operaci byla již několikrát. Se žlučníkem, slepým střevem, kýlou, ledvinou a dělohou. Kromě toho má ještě roky cukrovku a problémy se srdcem. Ve svých pětasedmdesáti letech však svou kondici nezanedbává. „Jím střídmě, denně se snažím chodit alespoň dvě hodiny a občas se procvičím na rotopedu,“ říká žena, která kromě práce stačila také vydat knížku povídek pod názvem Posbíráno životem.
Pomohla mi i práce
V boji s nemocí pomohla paní Evě hodně i její práce. „Měla jsem jedno velké životní štěstí, dělala jsem práci, která mě bavila. Profesně jsem vodohospodář, potom jsem dělala postgraduál životní prostředí a po operaci jsem ve své práci pokračovala i jako důchodkyně. A pracuji dodnes. Díky vodařině jsem přišla do styku s velice zajímavými lidmi, například se švédským králem, Gorbačovem, princem Charlesem a dalšími,“ říká paní Eva.
Paní Eva dbá také o svou fyzičku a kromě pravidelné chůze si zacvičí i na rotopedu.
Rakovina dělohy
Komu hlavně hrozí:
V děloze se mohou v zásadě vytvořit dva druhy zhoubného bujení: karcinom vzniklý z buněk sliznice dělohy (karcinom endometria) a nádor děložního hrdla (karcinom cervixu). Po rakovině prsu a střeva jsou nádory dělohy a děložního hrdla třetím nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním žen. Rakovina děložního hrdla postihuje častěji ženy mezi 35. a 50. rokem života. Naproti tomu karcinom dělohy se vyskytuje nejčastěji po menopauze, u žen mezi 55. a 60. rokem života.
Příčiny:
Vzniku nádoru zpravidla předcházejí menší změny buněk, které je možné rozpoznat mikroskopicky ve vzorku sliznice. Zvýšené riziko vzniku rakoviny dělohy nebo děložního hrdla je pozorováno u žen s nadváhou, trpících vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo neplodností. Za hlavní příčinu vzniku rakoviny dělohy je pokládán vliv ženského sexuálního hormonu estrogenu na sliznici. Zvýšené riziko mají především ženy, u kterých začala velice brzy menstruace, případně velice pozdě menopauza, ženy, které nebyly nikdy těhotné a ženy, které užívaly hormonální preparáty (např. antikoncepční pilulky), jejichž hlavní složkou byly estrogeny, takže množství těchto hormonů v těle bylo abnormálně vysoké.
Průběh:
Raná stadia nemoci nevyvolávají žádné viditelné známky a potíže. Možným symptomem je samozřejmě krvácení z pochvy. Teprve v pokročilejším stadiu, kdy již nádor prorůstá do močové trubice nebo dosáhl pánevní stěny, se mohou vyskytnout potíže, jako je například moč zbarvená krví, infekce močových cest nebo poškození ledvin doprovázené bolestmi zad. Hnisavý nebo do barvy masa zbarvený výtok z pochvy, bolesti v nohou nebo pánvi mohou být dalšími příznaky již pokročilého stadia rakoviny dělohy.
Léčba:
Stejně jako je tomu u jiných zhoubných nádorů, je i u tohoto typu rakoviny pro volbu léčebné strategie a její následný úspěch rozhodující včasné odhalení a rozpoznání, ve kterém stadiu se nádor nachází. Ošetřující lékař musí vědět, zda již nádor zasáhl kosti pánve, nebo napadl zatím jen sousední orgány (močový měchýř, střevo, pochva), které vrstvy stěny dělohy již jsou postiženy a zda již vznikly metastázy.
