Už žádný plyn z Ruska!

Máme se bát, že nebude čím topit?

„Je to nátlak Ruska, který načasovali na začátek roku. Jako rukojmí si vzali Evropu. Tímto krokem ji vystresovali, ztratili kredit, ale i přesto jejich dodávky budou stále žádány. A podařilo se jim zvednout cenu ropy, což potřebovali,“ řekl Aha! analytik Jan Procházka.

Za krizí stojí spor ruského plynárenského kolosu Gazprom a ukrajinského Naftogazu o zaplacení dluhů a o nové ceny plynu. Přes Ukrajinu totiž vede klíčový plynovod přivádějící plyn do západní a jihovýchodní Evropy – na Slovensko, ale i do Česka. Slovensko už muselo kvůli zastavení dodávek vyhlásit nouzový stav, hůře jsou na tom Bulhaři, kteří bez plynového vytápění mrznou. My se zatím podobných černých scénářů bát nemusíme.

EU včera vyzvala k okamžitému spuštění dodávek plynu. Ruský premiér Putin řekl, že tak Rusko učiní až po příchodu pozorovatelů EU a tvrdí, že Ukrajina si neoprávněně ruský plyn nechává pro sebe.

Nejčastější otázky a odpovědi o plynové krizi

■ Jak dlouho nám za současné situace vydrží zásoby plynu?
Současné zásoby plynu by nám při stávající mrazivém počasí měly vystačit zhruba na 40 dní. Při dalším výrazném poklesu teplot by se tato doba zkrátila.
■ Jak dlouho může situace trvat?
Experti odhadují, že půjde řádově o dny, jinak by se situace neúnosně vyhrotila. Ministerstvo průmyslu už ale začalo jednat o možnosti dodávek plynu z Ruska přes Polsko a Německo.
■ Komu by se přiškrtily dodávky plynu jako prvnímu?
První na řadu by šly velkoodběratelé, hlavně velké podniky v severních Čechách a na severní Moravě. Právě těmto odběratelům odeslala včera RWE Transgas dopis, že v krizovém případě může nastat omezení sjednané dodávky.
■ Jaký by byl pak další postup při odpojování dodávek plynu?
Krizový scénář by řešili politici. Ti by pak postupně přikazovali, kdo by byl odpojen. Nejdříve by se začaly odpojovat podniky podle velikosti odběru, později další podniky a na konci žebříčku jsou nemocnice, státní úřady a domácnosti.
■ Jak se to dotkne běžného občana?
Běžného občana se situace zatím nijak nedotkla, protože chybějící množství plynu se ihned začalo čerpat z podzemních zásobníků. Pro domácnosti je dostatek plynu na celou topnou sezonu.
■ Zvýší se díky tomu cena plynu?
Zvýšení ceny plynu se zatím očekávat nedá, mohlo by ale nastat v poslední čtvrtině roku.
■ Koho se plynová krize dotkla nejvíce?
V Evropě je nejvíce zasažen Balkán a Slovensko. Např. Bulharsko a Slovensko jsou na ruském plynu stoprocentně závislé, nemají tedy možnost čerpat z jiných plynovodů. Spotřebu plynu na Slovensku po dobu nouzového režimu by od včerejška měla omezit asi tisícovka slovenských podniků. Hutnická společnost U. S. Steel Košice musela dokonce kvůli nedostatku plynu zastavit výrobu. V Bulharsku se přestalo topit v mnoha domácnostech, jde tam doslova o životy!

Tady jsou naše zásoby plynu!

Jeden ze zásobníků na plyn se nachází nedaleko Příbrami u obce Háje. V hloubce jednoho kilometru tu byl vybudován unikátní obří podzemní zásobník zemního plynu. Území kolem Příbrami má dvě velké výhody: hornické zázemí a také vhodné horninové prostředí. Nad podzemním zásobníkem vyrostl nadzemní závod, vybavený technologiemi k úpravám zemního plynu. Do vzniklých jeskyní lze vtlačit až 6 000 000 m³ zemního plynu za den. Celková kapacita zásobníku, která činí 82 000 000 m³, přitom pokryje tříměsíční letní spotřebu Prahy.