Bývalý policejní rada Miloslav Dočekal varuje vraha malého Kubíka: Ve vězení tě čeká peklo!

Spoluvězni si z tebe udělají »děvku«! Nepřežiješ! A dobře ti tak...

Policejní rada ve výslužbě Miloslav Dočekal (67), který v době své aktivní služby řadu podobných případů vyšetřoval, varuje: „Počet pedofi lního násilí v Česku evidentně stoupá!“

Proč tomu tak je?
„Přispívají k tomu internet a pornofilmy, které se s dětmi natáčejí. Zvláštní je, že tyto zločiny mají i svá období. Sexuální devianty vzrušuje jaro a léto. V této době je jejich vzrušení ještě intenzivnější. Je to stejné, jako že se v červenci a v srpnu, v době dovolených, zvýší počet vloupání do bytů. Na podzim a v zimě zase roste intenzita kapesních krádeží.“

Dřív lákali pedofilové děti na bonbony. Dnes?
„Děti okouzluje zejména nová technika, počítače a podobně. Pedofilové dětem rozumějí, vědí, kde jsou zranitelné.“

Vraťme se k případu malého Jakuba…
„…no, to je šílená věc! Nevím, jak byl zavražděn, jestli byl ubodán, uškrcen… Ale jeho umírání muselo být šílené, ať se dělo jakýmkoliv způsobem. Nejsem pro trest smrti, ale takovým lidem bych přál v každém případě doživotí. U hajzlů, kteří jdou po dětech, zejména. Aby si tam užili!“

Za několik dní začnou prázdniny. Děti se na ně těší a zdaleka je nenapadá, že s nimi nastane i doba jejich zvýšeného ohrožení.
„Bohužel. Podle statistiky pohřešujeme ročně 1350 dětí. Apeluji na rodiče, aby byli ke svým dětem slušní. Zejména před vysvědčením by si to měli uvědomit. Dítěte na útěku si mohou všímat darebáci, devianti. Dítě se toulá, když se bojí jít domů. Některé děti páchají i sebevraždy. Právě teď nastalo to nejsmutnější roční období z hlediska sebevražd – lidé si nejčastěji sahají na život právě v době, kdy kvetou a odkvétají kaštany…“

Ještě k pedofilům. Vy jste řadu takových případů vyšetřoval – mají něco společného?
„Ano. Děti čeká vždycky hrozná smrt. Většinou je uškrtí. Je to pro vraha nejjednodušší, protože děcko je slabé. Kdyby ho zabil nožem, vrah ví, že se může umazat jeho krví. Když bude chtít dítě něčím utlouct, je to to samé. Uškrcení je nejjednodušší způsob, aby na sobě vrah nezanechal stopy. Dítě navíc nemá sílu se ubránit. Když ho zalehne, zmáčkne mu krk, dítě upadá rychle do bezvědomí, umírá.“

Vzpomínám si na váš případ s třináctiletou Haničkou Š., zavražděnou v třešňové aleji v Praze 9. O té vraždě tehdy mluvila také celá republika…
„Ano, byla znásilněna a šíleným způsobem zavražděna… Napíchnul jí krk a šikmým řezem dílo dokonal. Tenkrát jsem viděl poprvé, že tekly slzy i starým otrlým policistům. Dodnes si vzpomínám, jak tam ležela rozhozená taška s třešněmi, které už Hanička nestihla sníst, a její silné dioptrické brýle, které pak vrah rozdupal. Hanička se těšila, že už je nebude nosit, byla objednaná na oční kliniku na operaci.“

Jaký podobný nejotřesnější případ vám utkvěl v paměti?
„Vyšetřoval jsem vraha osmiměsíční holčičky na Bulovce. Bylo po listopadové revoluci a současně s vyhlášením stoprocentní amnestie nějaký idiot vydal pokyn, že se po propuštěných vězních nesmí vyžadovat výpověď, proč byli trestáni. Na Bulovku tehdy nastoupil deviant, který seděl za znásilnění dětí, a hned se jako sanitář hlásil na dětské oddělení. Vedení nemocnice nevědělo, o koho jde. Jednoho večera se opil v nedaleké hospodě, pak se vrátil na oddělení, odnesl odtud na ubytovnu osmiměsíční holčičku, znásilnil ji, uškrtil a schoval pod postel. Při výslechu jsem se ptal: „Proč zrovna ji?“ Byla nejstarší, zněla jeho odpověď. Dostali jsme ho za 6 hodin po činu. Holčička byla v nemocnici s ouškem na pozorování jednu noc. Zůstali po ní zoufalí rodiče, kteří 10 let na malou princeznu čekali, než se narodila. Strašné…“

Když pedofila zadržíte, jak se chová?
„Vždycky je to velký zbabělec! On si netroufne na ženu. Na tu nemá. Proto se zaměřuje na děti. Děvčátko mu představuje ženu, a přitom je slabé, on je zvládne. Když se takový lump chytí, má člověk chuť mu zakroutit krk. Sám jsem musel bránit před kolegy vraha Haničky Š., když se začal smát při rekonstrukci.“

Sledoval jste v televizi chování vraha malého Jakuba?
„Ano. Typický zbabělec! U výslechu se určitě choval, že by mu dal člověk korunu. A přitom jde o lumpa, který spáchal hnusný zločin. I on ale ví, co ho v base čeká.“

Jak se chovají devianti ve vězení?
„Většinou začnou ve vazbě posilovat. To je jim ale houby platné. Nebo si začnou vymýšlet detaily různých jiných případů, jako že o nich vědí, a prodlužují výslechy, jen aby se dostali z dosahu svých spoluvězňů. Ten »kouř«, co v base dostávají, nejde totiž unést. Pamatuji devianta Podlahu, ten se nakonec oběsil.“

To je známé, že vrazi dětí to v base mají od vězňů spočítané.
„Jednak musejí spoluvězňům sloužit. Čistí jim boty. Nastavují řiť. Odevzdávají jídlo. Jsou děvkou pro všechno. A sem tam k tomu dostanou přes držku.“

Co vy na to, jako muž zákona?
„Je to správné. Jsem v podstatě hodný člověk, nenávidím násilí. Ale tohle je jediné, co naprosto schvaluji, a kdybych byl dozorcem, tak v takových případech otočím hlavu! Zabil hnusným způsobem bezbranného človíčka. Dobře mu tak!“