1055 koster padlých! V Břevnovském klášteře odkryli obří válečné pohřebiště

Neuvěřitelnou sbírku koster s válečnými zraněními, deformacemi po zhojení fraktur a vůbec anomáliemi teď zkoumají archeologové a antropologové v areálu pražského Břevnovského kláštera. Odkryli zde válečný hrob z roku 1757 z období tzv. sedmileté války.
Z čtyřměsíčního výzkumu vyplynulo, že válečný hrob za zdmi kláštera vznikl v květnu a červnu roku 1757 na jihozápadní straně areálu. Že jde o vojáky, poznali odborníci ihned ze zbytků látek, knoflíků nebo přezek z uniforem, ale také z nálezů projektilů různých ráží.
LEŽELI V DESETI ŘADÁCH
„Na ploše přibližně 500 metrů čtverečních jsme vyzvedli celkem 1055 kosterních ostatků z deseti liniových hrobů, dlouhých cca 15 metrů, širokých dva metry a hlubokých 1,4 metru,“ uvedl Matouš Semerád, archeolog z Národního památkového ústavu, který archeologický výzkum v klášteře vedl. Hroby byly orientovány ve směru východ- západ. Každý hrob obsahoval dvě až šest vrstev pietně pohřbených jedinců.
„Kromě pozůstatků uniforem, byly v hrobech nalezeny různé ráže projektilů, železných a olověných, a zbytky kartáčových střel,“ popsal nálezy Matouš Semerád. Kromě množství tříštivých fraktur, které vojákům palebná munice způsobila, prokázali také sečná poranění. Výzkum zdokumentoval řadu dokladů lékařských zákroků, jako byly snahy o zaléčení ran či množství rukou a nohou po amputacích.
JAK SE TEHDY LÉČILO?
Podle ústavu jde o unikátní nález v Česku i v Evropě, a to díky množství nalezených ostatků a době, ze které pocházejí. „Výzkum přináší možnost dozvědět se více o zdravotním stavu tehdejší armády, o zraněních vojáků a o tom, jak byli léčeni.“ Kosterní pozůstatky jsou teď uložené v klášteře, kde se výzkumy provádí. Pak budou přemístěny do nového hrobu, tzv. osária. Výzkum zahrnuje zkoumání kostí a analýzy chemického složení, které mohou prozradit, odkud pohřbení lidé pocházeli nebo jestli byli příbuzní.