Přelomový objev z Guatemaly: První narkomanky? Rodící ženy!
Omamné a psychotropní látky jsou s námi už odnepaměti, svědčí o tom jeskynní malby, které zachycují pravěké lidi v transu. Tehdy ale byly drogy využívány pouze k rituálním Všechno se to zvrtlo v době staré mayské civilizace – a s masivním rozšířením tabáku...
V Guatemale archeologové nalezli zdobené vázy a v nich usazeniny se stopami kakaa a především tabáku. „Šlo o nádoby, které se používaly k pití,“ doplňuje archeolog Oswaldo Chinchilla Mazariegos. „To naznačuje, že v období kolem roku 600 našeho letopočtu už Mayové tabák cíleně nikoli šňupali, ale popíjeli.“
Do lázně jedině s vázou
Mayové byli podle všeho jednou z prvních civilizací, která na omamné účinky tabáku přišla. Poznatky o starověkých »narkomanech« byly ovšem až doposud poměrně skoupé. „Z jedovatých zvířat, tabáku a psychoaktivních semen se vyráběla černá mast teotlaqualli. Ta údajně sloužila ke komunikaci s bohy,“ popisuje Mazariegos. Pozdější obrazy v posvátných textech ukazují Maye kouřící tabák. To, že by ho před nimi jejich předkové užívali v tekuté formě, je ovšem přelomová novinka. „Vezměme v úvahu, že konzumace tekutého tabáku je vysoce toxická,“ varuje archeolog. „Může být i smrtelná. Domníváme se, že ho Mayové popíjeli za účelem vyvolání vizí nebo věšteckých transů. Je ale také možné, že se užíval ke zmírnění bolestí spojených s porodem – a to už je předstupeň návykového chování.“ Vázy, z nichž byly stopy nikotinu extrahovány, totiž vědci nalezli v blízkosti někdejších potních lázní, které se používaly k léčebným procedurám a rituálům. A některé z nádob navíc uvnitř ukrývaly i obsidiánové čepele, za pomocí nichž Mayové přeřezávali pupeční šňůry.
Závislost na hře? Taky jde!
Brzy tomu bude už 140 let, kdy světlo světa spatřila oblíbená společenská hra a především spiritistická pomůcka ouija. Tabulka s písmeny, čísly a slovy ano, ne a sbohem, která slouží ke komunikaci s duchy, je už řadu let kultovní zábavou, jež nezkazí žádnou divokou párty. V minulosti přitom ouija sloužila především ke komunikaci s mrtvými a měla spíše pozitivní konotace. Postupem času se ovšem její image posunula až k hororu. Podle všeho se hraním ouiji bavila sekta kolem vraha Charlese Mansona i členové Církve Satanovy. I obyčejní lidé si na ní ale vypěstovali závislost. „Je to ideální hra pro všechny, kteří se snaží zbavit odpovědnosti,“ říká John Kozik, jenž se studiu tohoto fenoménu dlouhodobě věnuje. „Je jednoduché svalit vinu za všechno, co se mi děje, na duchy.“
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (17. 11. 2024)
