Berlín neví, co s vilou nacistického ministra propagandy Goebbelse
Buď si někdo ten dům hrůzy okamžitě vezme a dá mu nový smysl, nebo bude srovnán se zemí. Opulentní vila po nacistickém pohlavárovi Josephu Goebbelsovi (†47) nedaleko Berlína chátrá a město, coby majitel, už nechce ročně platit čtvrt milionu eur za konzervaci a ostrahu objektu.
Berlínská vláda v květnu nabídla, že se vzdá usedlosti po nacistickém ministru propagandy a půjde výhradně o dar města. Za nulové odstupné. Německo i spolková země Braniborsko totiž dávají od nemovitosti ruce pryč. Jenže zájem je zatím nulový, pozemky i stavby jsou rozsáhlé, pod zemí je mj. obrovský bunkr. Vinou neobývání je vše zpustlé a hodně zarostlé a pak také stigma jedné z největších kreatur všech dob sráží hluboko index jakékoli atraktivity investice.
Goebbels měl jako jeden z nejbližších spolupracovníků nacistického vůdce Adolfa Hitlera na starosti říšskou propagandu. V roce 1939 si nechal postavit luxusní vilu na zalesněném pozemku s výhledem na jezero Bogensee u města Wandlitz, asi 40 kilometrů severně od Berlína. Pozemek s malým domem ovšem dostal k narozeninám. Vše dále platily filmové ateliéry UFA, které měl cele pod palcem. Sám nedal jedinou marku!
S Baarovou se tu pelešil
Pikantní je, že tady hostil svoji nejznámější milenku, herečku Lídu Baarovou, kvůli které se dokonce chtěl rozvést s matkou svých šesti dětí. Hitler mu tehdy dal nůž na krk a rozvod zakázal. Nicméně Goebbels do vily dále ujížděl před žárlivou manželkou, aby si dopřával další a další avantýry. Psal tady plamenné propagandistické texty, a dokonce s astrology sestavoval falešné horoskopy, jakési předchůdce fake news.
Stavení rozšířil do rozměrů malého zámečku, měl tam kinosál, kde schvaloval, zda mohou jít filmy do distribuce. Pořádal večírky s umělci a obcoval s herečkami, které si chtěly »odpracovat« zajímavé filmovací smlouvy. Spaly s ním kvůli vlivu. Pikantní je, že podle svých deníků přišel o panictví až ve třiceti. Byl nesmělý, nicméně záludný a závistivý.
Potom přišli svazáci
Jinak byl také malý (165 cm), poměrně neduživý a kulhal, byl shrbený. Těžce nesl, že ho nevzali do armády. I když užíval jeden podpatek boty zvýšený, napadání na kratší nohu se neubránil. A protože byl také vztekloun, říkali mu »zuřivý trpaslík« nebo »vzteklý skřet«. Po válce byl pozemek o rozloze 17 hektarů využíván jako nemocnice pro sovětské vojáky, kteří jej také patřičně vyrabovali.
Poté objekt převzalo mládežnické křídlo východoněmecké komunistické strany (FDJ), které zde vybudovalo školicí středisko včetně několika ubytovacích bloků. Po pádu Berlínské zdi se vlastnictví vrátilo do rukou města Berlín. Radní se obávají, aby si tady neonacisté nezbudovali svatyni nebo jiné rituální místo pro další uctívání myšlenky třetí říše. Jinak by dům dali komukoli, kdo tady nezřídí Goebbelsův památník.