Před 85 lety nacisté urychlili změnu v dopravě
Nacistická vojska před 85 lety přivezla do naší vlasti zkázu v pravém pruhu. Okupanti urychlili plánovaný přechod ze zastaralého levostranného provozu, který v dávných časech usnadňoval nasedání na koně a tasení meče.
Jízda vpravo byla s výjimkou Prahy zavedena výnosem vrchního velitele německé armády Walthera von Brauchitsche 17. března 1939, tedy před 85 lety. O dva dny dříve však vtrhli nacisté na naše území pravým pruhem, jak byli zvyklí z Říše. Třeba v Moravské Ostravě se jezdilo podle nových pravidel již od 15. března, což způsobilo podle dobového tisku nejméně sedm nehod.
Vzhledem k hustotě tramvajové sítě a nemožnosti vyměnit výhybky doslova přes noc byla platnost nového pravidla v hlavním městě odložena až na 26. března. Novotě předcházela masivní kampaň, skauti vylepovali letáčky, informace byly i na tramvajích či nárožích. „Chodci se musí pohybovati v pravé části chodníku ve směru chůze a vpravo se vyhýbati,“ stálo ve vyhlášce policejního ředitelství. Změna i přesto první den způsobila v metropoli 26 nehod a vyžádala si jednu oběť. Josef Lhotský (†49) si neuvědomil, že se už jezdí po druhé straně, a v Kobylisích ho srazila tramvaj číslo 14.
Připravovali se 12 let
V roce 1926 prvorepubliková vláda přistoupila k pařížské konvenci, která Československo zavazovala k zavedení jízdy vpravo. V roce 1931 přislíbila zavedení do pěti let, ani to však nestihla. Schválení zákona přišlo až po Mnichovské dohodě, v platnost měl vstoupit 1. května 1939. Příjezd Hitlera a jeho vojsk ale vše uspíšil.
Proč se jezdilo opačně?
● Muži vyzbrojení mečem jej nosili většinou, jako praváci, po levém boku. To snižovalo pravděpodobnost zranění při manipulaci.
● Pravákům se lépe nasedalo na koně z levé strany kvůli meči u pasu, kvůli bezpečnosti tak činili co nejblíže kraje silnice či cesty.
● Jízda vlevo byla snadnější pro vozy. Kočí držel bič v pravé ruce, a proto seděl co nejvíce vpravo, aby nezasáhl pasažéry.
