Bobošíková jde do boje o Hrad: Má i novou BOBO-ústavu!

Po celou dobu tiskové konference měla Jana Bobošíková vyhrnutou jednu klopu saka. (ČTK)

15. února 2008 • 09:30

PRAHA – Kandidátka na prezidentku Jana Bobošíková (43) včera vůbec neuvažovala o tom, že by ještě před začátkem páteční volby sama odstoupila z klání o funkci hlavy státu. Může se tak ale stát během volby a nebo ji mohou stáhnout komunisté.

Kandidátka na prezidentku Jana Bobošíková (43) včera vůbec neuvažovala o tom, že by ještě před začátkem páteční volby sama odstoupila z klání o funkci hlavy státu. Může se tak ale stát během volby a nebo ji mohou stáhnout komunisté. Zda tak učiní, nebylo v době uzávěrky známo. Včera také Bobošíková prohlásila, že teď je pro veřejné hlasování, jinak ale podporuje přímou volbu prezidenta. To dokazuje i ve vlastním návrhu ústavy. Ta se od té současné liší skoro ve všem...

Bobo navrhuje

Prezident republiky je volen v přímé volbě.
Pokud prezident při výkonu úřadu poruší ústavu nebo hrubým způsobem zákon, muže parlament podat žalobu k Ústavnímu soudu. Pokud bude žaloba důvodná, může prezidenta většinou dvou třetin hlasů všech soudců Ústavního soudu zbavit úřadu.
Zákonodárná moc v Česku náleží jednokomorovému parlamentu, který má 201 poslanců, Senát by zrušila.
Pravomocným odsouzením pro trestný čin je poslanec zároveň automaticky zbaven svého mandátu poslance.

Co v ústavě není, a Bobo to chce?

Klouzavý mandát – za poslance, který je členem vlády, vykonává po dobu jeho členství ve vládě poslanecký mandát náhradník.
Možnost zbavení mandátu poslance, zanedbá-li v podstatné míře a opakovaně výkon mandátu. Nebo rozhodnou-li občané v místním referendu ve volebním obvodu, pro který byl zvolen. Parlament tak může mandát dočasně nebo zcela odejmout.
Referendum vyhlásí prezident, navrhne-li to alespoň 200 tisíc voličů.

Současná ústava

Prezidenta volí parlament.
Prezidenta nelze zadržet ani trestně stíhat nebo stíhat pro přestupek. Může být stíhán za velezradu a trestem může být ztráta prezidentského úřadu.
Parlament je tvořen dvěma komorami – Poslaneckou sněmovnou (200 poslanců) a Senátem (81 senátorů).
Při spáchání trestného činu rozhodne komora parlamentu, jímž je zákonodárce členem, o přípustnosti stíhání s konečnou platností.