Výstava platidel za posledních 2 tisíce let: Mince napříč věky! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 16. dubna 2024

Svátek slaví Irena, zítra Rudolf

Výstava platidel za posledních 2 tisíce let: Mince napříč věky!

Stříbrný pražský groš Václava II. s motivem koruny (1283 – 1305).
Stříbrný pražský groš Václava II. s motivem koruny (1283 – 1305). (Foto Aha! – M. Přibyl, A. Kout, ČTK/R. Petrášek)

Od dávných Keltů až po současnost aneb Historie mincí se na našem území klikatí časem již přes 2000 let. Její křivolaký vývoj skrze stovky dobových platidel vypráví nová výstava Příběh mince s podtitulem Mince země české v síních Mladoboleslavského hradu.

Dávné mince díky složení z ušlechtilých kovů, jako například zlato či stříbro, vytrvale odolávají rozkladným procesům a skýtají tak unikátní svědectví o dění své doby. „Chceme návštěvníky seznámit s danou dobou, poměry i nepokoji, při kterých často docházelo k uschování peněz,“ uvedl archeolog Adam Kout.

Co razili Bójové

Vůbec nejstarší mince ražené v dnešních Čechách jsou ze zlata a pochází z doby laténské (480 př.n.l. – 40 n.l.). „Za jejich ražbu vděčíme keltskému kmenu Bójů, kdy již zcela nepostačoval směnný obchod,“ řekl archeolog. Kelty na počátku našeho letopočtu vytlačili Germáni a na 1000 let – přes bouřlivou etapu stěhování národů a nástup Slovanů až po raný středověk – v tuzemsku ustane lokální výroba mincí. Nicméně po celý čas dochází k dovozu antických mincí z pozdější Byzantské říše.

Komplexní výstavu připravil Adam Kout.

České denáry

Se sílící mocí Přemyslovců v 10. století narůstala také potřeba ražby vlastní plnohodnotné měny a tou byly tzv. denáry. „Nejstarší české mince mohl snad již nechat kolem roku 970 ze stříbra vyrazit kníže Boleslav I. (935-972). K rozsáhlé ražbě pak dochází za knížete Boleslava II. (972 –999),“ vysvětlil Adam Kout. ). Konec denárového období je spojen s krizí mincovního systému s nástupem brakteátů v první polovině 13. století a konečně se zavedením groše v roce 1300.

Grošová měna a dukáty

Tzv. pražské groše nechal od roku 1300 ze stříbra razit český král Václav II. (1271– 1305). „Záhy se staly pro svou vysokou hodnotu a masovou produkci mezinárodní valutou a rozšířily se do celé Evropy. České země se tak staly významnou mocností,“ řekl archeolog s tím, že klíčovou roli v úspěchu pražského groše sehrál rovněž nález rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Kutnohorsku. Groše dávali razit naši panovníci, včetně Karla IV. (1316 – 1378), jenž také začal razit české zlaťáky neboli dukáty. Děje se tak až do 16. století, kdy se do popředí dostává nová měna tzv. tolary.

Tolary a třicetiletá válka

Všeobecný nedostatek zlata a potřeba Habsburské říše sjednotit měnu vedla roku 1520 ke vzniku objemných stříbrných mincí – tzv. tolarů. „Povstání českých stavů od roku 1618 zažehlo třicetiletou válku. Během jednoho z nejbrutálnějších konfliktů lidstva docházelo k častému uschování tolarových pokladů,“ vysvětlil Adam Kout. Žezla se v Čechách roku 1617 chopil Ferdinand II. (1578 –1637), který dal po bitvě na Bílé hoře (1620) popravit 27 předáků stavovského povstání, nařídil stažení mincí stavovských a Fridricha Falckého z oběhu a jejich náhrady za císařskou minci.

Výstava Příběh mince

  • Kde: Hrad, Staroměstské nám. 1/55, Ml. Boleslav
  • Kdy: úterý až neděle 9:00 – 17:00, do 28. 4.
  • Za kolik: 80 Kč, snížené 50 Kč, rodinné 200 Kč



Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.