Výstava platidel za posledních 2 tisíce let: Mince napříč věky!
9 fotografií
Od dávných Keltů až po současnost aneb Historie mincí se na našem území klikatí časem již přes 2000 let. Její křivolaký vývoj skrze stovky dobových platidel vypráví nová výstava Příběh mince s podtitulem Mince země české v síních Mladoboleslavského hradu.
Dávné mince díky složení z ušlechtilých kovů, jako například zlato či stříbro, vytrvale odolávají rozkladným procesům a skýtají tak unikátní svědectví o dění své doby. „Chceme návštěvníky seznámit s danou dobou, poměry i nepokoji, při kterých často docházelo k uschování peněz,“ uvedl archeolog Adam Kout.
Co razili Bójové
Vůbec nejstarší mince ražené v dnešních Čechách jsou ze zlata a pochází z doby laténské (480 př.n.l. – 40 n.l.). „Za jejich ražbu vděčíme keltskému kmenu Bójů, kdy již zcela nepostačoval směnný obchod,“ řekl archeolog. Kelty na počátku našeho letopočtu vytlačili Germáni a na 1000 let – přes bouřlivou etapu stěhování národů a nástup Slovanů až po raný středověk – v tuzemsku ustane lokální výroba mincí. Nicméně po celý čas dochází k dovozu antických mincí z pozdější Byzantské říše.
České denáry
Se sílící mocí Přemyslovců v 10. století narůstala také potřeba ražby vlastní plnohodnotné měny a tou byly tzv. denáry. „Nejstarší české mince mohl snad již nechat kolem roku 970 ze stříbra vyrazit kníže Boleslav I. (935-972). K rozsáhlé ražbě pak dochází za knížete Boleslava II. (972 –999),“ vysvětlil Adam Kout. ). Konec denárového období je spojen s krizí mincovního systému s nástupem brakteátů v první polovině 13. století a konečně se zavedením groše v roce 1300.
Grošová měna a dukáty
Tzv. pražské groše nechal od roku 1300 ze stříbra razit český král Václav II. (1271– 1305). „Záhy se staly pro svou vysokou hodnotu a masovou produkci mezinárodní valutou a rozšířily se do celé Evropy. České země se tak staly významnou mocností,“ řekl archeolog s tím, že klíčovou roli v úspěchu pražského groše sehrál rovněž nález rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Kutnohorsku. Groše dávali razit naši panovníci, včetně Karla IV. (1316 – 1378), jenž také začal razit české zlaťáky neboli dukáty. Děje se tak až do 16. století, kdy se do popředí dostává nová měna tzv. tolary.
Tolary a třicetiletá válka
Všeobecný nedostatek zlata a potřeba Habsburské říše sjednotit měnu vedla roku 1520 ke vzniku objemných stříbrných mincí – tzv. tolarů. „Povstání českých stavů od roku 1618 zažehlo třicetiletou válku. Během jednoho z nejbrutálnějších konfliktů lidstva docházelo k častému uschování tolarových pokladů,“ vysvětlil Adam Kout. Žezla se v Čechách roku 1617 chopil Ferdinand II. (1578 –1637), který dal po bitvě na Bílé hoře (1620) popravit 27 předáků stavovského povstání, nařídil stažení mincí stavovských a Fridricha Falckého z oběhu a jejich náhrady za císařskou minci.
Výstava Příběh mince
- Kde: Hrad, Staroměstské nám. 1/55, Ml. Boleslav
- Kdy: úterý až neděle 9:00 – 17:00, do 28. 4.
- Za kolik: 80 Kč, snížené 50 Kč, rodinné 200 Kč
9 fotografií
